Eufémie Uherská
| Eufémie Uherská | |
|---|---|
| Narození | 1045 |
| Úmrtí | 2. dubna 1111 (ve věku 65–66 let) |
| Pohřbena | Klášter Hradisko |
| Manžel | Ota I. Olomoucký |
| Potomci | Svatopluk Olomoucký Ota II. Olomoucký Břetislav Boleslava |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Béla I. Uherský |
| Matka | Ryksa Polská |
| Příbuzní | Ladislav I. Uherský, Gejza I. Uherský, Helena Uherská a Žofie Uherská (sourozenci) Václav Jindřich Olomoucký (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eufémie Uherská (1045/1050? – 2. dubna 1111) byla manželka olomouckého údělníka Oty Olomouckého.
Život
[editovat | editovat zdroj]Manželka nejmladšího ze synů českého knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu byla uherská princezna, většina historiků má za to, že byla dcerou krále Bély I. a Richenzy Polské. Béla byl mladším bratrem Ondřeje I. a v tomto případě by Eufémie byla sestřenici druhé ženy Vratislava II. Adléty Uherské.
Historička Barbara Krzemienská přišla s jinou teorií, podle které Eufemie byla dcerou Ondřeje I. a Anastázie Rurikovny, tedy (nevlastní) Adlétinou sestrou. Jméno nejstaršího z Eufemiiných synů Svatopluka odkazuje za rurikovské předky Anastázie Rurikovny.
Když Ota Olomoucký v roce 1087 zemřel, uchýlila se Eufemie pod ochranu jeho bratra Konráda I. Brněnského. Zemřela roku 1111 a byla pohřbena po boku manžela v klášteře Hradisko. Konrád tak získal celou Moravu.
Syn Svatopluk se stal českým knížetem a Ota II. byl olomoucký a brněnský údělník.
V roce 2018 byli v kostele sv. Štěpána v komplexu kláštera Hradisko v Olomouci nalezeny mnohokrát přesunuté ostatky Eufemie a jejího manžela Oty I., kteří daný klášter zakládali. Mimo ně se v sakristii našli ostatky jejich vnuka Oty III., jeho ženy Durancie, a jejich dcery Marie a syna (není známo zda se jedná o syna Břetislava či Vladimíra).[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČTK, Redakce /. Ostatky z Olomouce patří přemyslovským knížatům, potvrdili archeologové. Olomoucký deník. 2023-10-12. Dostupné online [cit. 2023-10-12].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
