Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota a farní kostel
Ostrožská Lhota a farní kostel
Základní údaje
Děkanát Uherské Hradiště
Diecéze arcidiecéze olomoucká
Provincie moravská
Farář R. D. Mgr. Miroslav Reif
Území farnosti
Ostrožská Lhota
Kontakt
Adresa Kostelní 64 687 23 Ostrožská Lhota
Webové stránky www.farnost-ostrozska-lhota.cz
E-mail faostrozskalhota@ado.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2019 (I.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota je územní společenství římských katolíků s farním kostelem svatého Jakuba Staršího v děkanátu Uherské Hradiště.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371.[1] Obec byla tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).

V roce 1421 byl výlučným vlastníkem Ostrožské Lhoty Hašek z Waldsheimu, který byl horlivým husitou a často se účastnil husitských válek. Je pravděpodobné, že doposud katoličtí obyvatelé vsi se po vzoru svého pána připojili k reformačnímu hnutí a bojovali spolu s husity. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655[2] zbudován první kostel.

V roce 1670 byla na kopci nad obcí směrem k Blatnici, pod jejíž farnost tehdy Ostrožská Lhota náležela, zřízena kaple sv. Antonína Paduánského, čímž byly dány základy poutního místa Svatý Antonínek. Farníci z Ostrožské Lhoty včetně místních kněží se od té doby podílí na provozu tohoto místa, ačkoliv sama kaple dnes formálně leží těsně za hranicí jejich obce a osamostatněné farnosti.

Samostatná duchovní správa byla v Ostrožské Lhotě zřízena lokálií 21. listopadu 1765 přispěním lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 zřízena kuracie a v roce 1867 fara.

Současný farní kostel byl postaven v pozdně barokním stylu roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan.[2] Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

Současným (leden 2019) farářem je R. D. Mgr. Miroslav Reif.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
svatého Jakuba Staršího Ostrožská Lhota neděle
pondělí
středa
čtvrtek
pátek
sobota
9.00
18.00
18.00
18.00
18.00
18.00
farní kostel

Aktivity ve farnosti[editovat | editovat zdroj]

Pravidelně se konají duchovní obnovy, biblické hodiny, setkání společenství, modlitby matek, výuka náboženství, při bohoslužbách zpívá schola mládeže i chrámový sbor. Na začátku školního roku se žehnají školní aktovky. Farnost je zapojena do projektu Noc kostelů.[3]

Ve farnosti se pravidelně pořádá tříkrálová sbírka. V roce 2017 dosáhl výtěžek sbírky 40 174 korun.[4]

V roce 2017 prošel farní kostel velkou rekonstrukcí. Dostal novou dlažbu, podlahové vytápění, nové lavice, byl přebudovaný presbytář. V listopadu 2017 posvětil biskup Josef Nuzík také nový oltář.[5]

V září 2018 ve farnosti uděloval svátost biřmování biskup Antonín Basler. [6]

Kněží pocházející z farnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 se v Ostrožské Lhotě narodil a 5. července 1921 byl vysvěcen na kněze Josef Bachan. Zemřel v roce 1967.

Z farnosti pochází rovněž Mons. ThDr. Antonín Šuránek, narozen 29. května 1902 v Ostrožské Lhotě, který působil jako spirituál olomouckého kněžského semináře, než mu začal být po zbytek života výkon kněžské služby znesnadňován komunistickým režimem. Zasloužil se o rozvoj mnoha církevních staveb a poutních míst, zejména domácího Svatého Antonínka. V důsledků započatého procesu kanonizace mu náleží titul Služebník Boží. Zemřel 3. listopadu 1982 v Petřkovicích, pohřben byl na ostrožskolhotském hřbitově. Jeho jméno nese i pastorační centrum zřízené v obci v sousedství fary v roce 2002 při příležitosti 100. výročí jeho narození.

Synovec Antonína Šuránka, Antonín Dominik, narozen 25. června 1914 v Ostrožské Lhotě, byl vysvěcen na kněze 5. července 1940. Doprovázel svého strýce Antonína Šuránka ke konci jeho života a sám pak přozil poslední léta svého života (zemřel 25. listopadu 2004) jako farář v rodné Ostrožské Lhotě.

Bratranec Antonína Dominika, Stanislav Šuránek, narozen 2. listopadu 1921 v Ostrožské Lhotě, byl vysvěcen na kněze 29. června 1948. Zemřel 15. října 1990.

Výrazem poděkování za kněžství těchto čtyř ostrožskolhotských kněží je tzv. Pavlišova studánka se sochou svatého Antonína vybudovaná v roce 1971 zedníkem Josefem Pavlišem při cestě z Ostrožské Lhoty na kopec k poutnímu místu Svatý Antonínek.

Dne 1. července 2000 měl primici ve farním kostele R. D. Mgr. Miroslav Bachan,[7] který však po dlouhé nemoci 11. června 2005 zemřel a v Ostrožské Lhotě je pohřben.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 10
  2. a b Reif, P. Miroslav. Pamětní kniha kostela svatého Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě. Ostrožská Lhota: Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota, 2009. ISBN 978-80-254-4371-2. S. 141. 
  3. Ostrožská Lhota, kostel sv. Jakuba staršího [online]. nockostelu.cz [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  4. Výsledky Tříkrálové sbírky [online]. Charita Česká republika [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. 
  5. (gra). Kalendář. Katolický týdeník. Listopad 2017, čís. 45, s. Diecézní zpravodajství č. 5. 
  6. Biřmování [online]. ado.cz [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  7. Kněžská svěcení a primice novokněží. Katolický týdeník. Červen 2000, čís. 24, s. 6. 
  8. Duchovní správci v Troubkách [online]. Římskokatolická farnost Troubky [cit. 2016-10-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]