František Bogataj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Bogataj
František-Bogataj-160x232.jpg
Narození 21. března 1913
Uherský Ostroh
Úmrtí 4. února 1999 (ve věku 85 let)
Spojené státy americké
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bogataj (21. března 1913 Uherský Ostroh4. února 1999 Saint German, USA) byl československý voják, velitel výsadku Carbon a účastník zahraničního protikomunistického odboje.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 21. března 1913 v Uherském Ostrohu. Otec Jan byl tesařem, matka Anna, rozená Zálešáková byla kuchařka. Měl 10 sourozenců. V rodné obci absolvoval obecnou a měšťanskou školu. Vystudoval Obchodní školu v Uherském Hradišti. V červenci 1933 nastoupil na základní vojenskou školu v Uherském Hradišti k pěšímu pluku. Byl zařazen do školy pro důstojníky v záloze a postupně byl povyšován až do hodnosti četaře. V roce 1934 začal studovat Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Tu dokončil v roce 1936 v hodnosti poručíka. Poté byl odeslán do Chebu na pozici velitele roty. Při mobilizaci v září 1938 působil ve funkci posádkového velitele v Ostrově nad Ohří.

Po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 byl z armády propuštěn. Pracoval jako úředník a zapojil se i do činnosti Obrany národa (ON). Kvůli hrozícímu zatčení opustil 14. prosince 1939 protektorát a odešel do exilu. Za činnost v ON byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Bejrút se dostal do Francie. V Agde byl 3. ledna 1940 prezentován do československé zahraniční armády. Bojů o Francii se nezúčastnil. 12. července 1940 byl evakuován do Anglie.

V Anglii byl zařazen jako velitel kulometné roty. V květnu 1942, již v hodnosti nadporučíka byl vybrán do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 18. června 1942 do 30. září 1943 absolvoval sabotážní kurz, parakurz, kurz průmyslové sabotáže a konspirační kurz. Již jako velitel skupiny Carbon společně s ostatními prodělal dokončovací výcvik a taktické cvičení. Poté absolvoval výcvik v civilním zaměstnání, konspirační cvičení, výcvik ve střelbě a sabotážích a kurz přijímání skupin. Výcvik byl zakončen dokončovacím cvičením a spojovacím cvičením. V listopadu 1943 byl, již v hodnosti kapitána se svou skupinou přepraven do Alžíru a odtud do Itálie na vyčkávací stanici.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Carbon.

Dne 12. dubna 1944 byl společně s ostatními vysazen v prostoru mezi obcemi Ratíškovice a Vacenovice. Skupina se po seskoku nesešla. Setkal se pouze se Šperlem. Navázali kontakt s odbojem a navázali spojení s Londýnem. Vytyčili 23 doskokových ploch. Podílel se na sabotáži proti železnici a útocích na německé vojenské transporty. Poté, co se mu podařilo uniknout zatčení gestapem se podílel na osvobozování Popovic. Poté se přihlásil zpravodajským důstojníkům 1. čs. armádního sboru.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Od června 1945 byl zařazen k MNO, poté k 33. pěšímu pluku jako osvětový důstojník. 27. srpna 1945 byl povýšen na štábního kapitána a týž den na majora. 30. října 1945 začal studovat na Vysoké škole válečné. Po jejím ukončení v roce 1947 byl sloužil nejprve v Banské Bystrici a poté v Přáslavicích.

Po Únoru 1948 byl odeslán nejprve na dovolenou (v té době se oženil) a od 1. září 1948 do zálohy. Začal pracovat jako úředník. Díky upozornění příslušníkem SNB na hrozící zatčení opustil 2. prosince 1948 s rodinou Československo.

Podruhé v exilu[editovat | editovat zdroj]

V západním Německu, v Mnichově patřil k zakládajícím členům nově vznikajícího zahraničního protikomunistického odboje. Jeho zpravodajská skupina ve spolupráci s CIC působila při výcviku a vysílání kurýrů do Československa. Jedním z velice úspěšných kurýrů, se kterým Bogataj spolupracoval, byl Štěpán Gavenda.

V roce 1957 v rámci postupného ukončování činnosti exilových zpravodajských skupin odešel do USA. Tam začal pracovat v bankovním sektoru a postupně se vypracoval až na pozici viceprezidenta Americké národní banky.[1] V USA se mu také narodil syn Frank.

V roce 1993 byl povýšen do hodnosti generálmajora.[2] Zemřel 27. listopadu 1999 v USA. Urna s jeho popelem byla uložena na hřbitově v Uherském Ostrohu.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. magazin.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  2. http://old.hrad.cz/president/Havel/politika/jmen_general.html
  3. http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/ceska-a-slovenska-federativni-republika/rad-m-r-stefanika.shtml

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]