Albrecht mladší z Kolowrat
| Albrecht mladší z Kolowrat | |||||||||
 Erb Kolovratů | |||||||||
| |||||||||
| |||||||||
| |||||||||
|
| |||||||||
| Úmrtí | 1413 nebo 1416 | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Choť | Kateřina Tistava z Hedčan | ||||||||
| Rodiče |
Albrecht starší z Kolowrat Anna ze Seebergu | ||||||||
| Děti | Bedřich, Hanuš I., Jan (?) | ||||||||
| Příbuzní | Hanuš II. z Kolovrat (vnuk) | ||||||||
| Zaměstnání | politik | ||||||||
| Profese | šlechtic | ||||||||
| Náboženství | římskokatolické | ||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||
Albrecht mladší z Kolowrat († 1413 nebo 1416) jeden z prvních členů rodu Kolowratů, předek linie libštejnské i krakovské. V roce 1379 byl podvýběrčím daní v plzeňském kraji, v letech 1383–1392 vykonával funkci hejtmana v saském Vogtlandu, v letech 1392–1401 působil jako přísedící (asesor) zemského a lenního dvorského soudu. V roce 1382 nebo 1397 je zaznamenán jako soudce hrdelního soudu plzeňského a žateckého kraje. V letech 1405–1412 byl hejtmanem loketského kraje.
Rodina a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Albrecht mladší byl synem Albrechta staršího z Kolowrat († 1391) a Anny ze Seebergu (Žamberku, Slavětína). Není nám známo, kdy a kde se narodil. Byl ženatý s Kateřinou Tistavou z Hedčan, což byla nejspíše dcera zakladatele a stavitele hradu Libštejna Oldřicha Tisty z Hedčan († 1379). Měl s ní syny Bedřicha († 1432) a Hanuše I. (1453 byl již mrtev) a patrně i Jana (doložen 1416–1418).
Mecenášství[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je listině doložen k roku 1369 jako spolupatron kostela v Ročově. Roku 1380 se stal spoluzakladatelem augustiniánského kláštera v Dolním Ročově. Jsou známy jeho patronáty v kostelích v Oboře (1405) a v Albrechticích (1410).
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Roku 1392 (nebo 1397) je zaznamenán jako pán na Krašově, který zdědil po svém otci. Zároveň je uváděn i na Hradišti, přičemž v Kozojedech, Hradišti a Milíčově byl i patronem tamních kostelů. V roce 1396 byl již sezením na Kolešovicích a na Libštejně, kde tamější hrad získal po roce 1379 do vlastnictví jeho otec. Od roku 1397 je uváděn i na Bezděkově. V roce 1395 získal od Jana Čiháka z Dubé tvrz u Dubu (13 km severozápadně od Rakovníka) a v roce 1407 ves Čertousy. V letech 1410–1413 je uváděn i jako pán na hradě Jezeří, k němuž patřily vsi Albrechtice, Jezeří, Rvenice (Ervěnice) a další statky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 18.