Kašpar Heřman Künigel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth
Narození 18. listopad 1745
zámek Lnáře (Schlüsselburg), Země Koruny české, Habsburská monarchie
Úmrtí 28. duben 1824 (ve věku 78 let)
Praha
Příčina úmrtí tzv. hrudní vodnatelnost, voda na plicích (Brustwassersucht)
Znám jako filantrop, svobodný zednář, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé, autor náčrtů Stavovského divadla
Titul hrabě
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kašpar Heřman Künigel (také Kaspar Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth, v němčině Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg zu Warth) (18. listopadu 1745, Lnáře (Schlüsselburg) – 28. dubna 1824, Praha)[1] byl rakousko-český šlechtic, svobodný zednář a filantrop, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé,[2], radou u apelačního soudu Českého království a autor náčrtů pro stavbu Stavovského divadla v Praze.

Dům U Dörflerů na pražských Příkopech, místo úmrtí Kašpara Heřmana Künigela.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Kašpar Heřman Künigel se narodil ve Lnářích na Prácheňsku do šlechtické rodiny Künigelů, která přišla v roce 1712 do Čech z Tyrolska. Jeho otcem] byl Šebestián František hrabě Künigel z Ehrenburgu a Warthy (1720–1783), matkou Maria Theresia, rozená Černínová (1726–1800), dcera Jana Václava hraběte Černína z Chudenic. V roce narození Kašpara Heřmana otec rodinný zámek Lnáře s panstvím prodal rodu Sweerts-Sporcků a zakoupil zámek a panství Bezděkov u Klatov, kde celá rodina (i s dalšími syny Filipem Václavem a Heřmanem Petrem) žila.

Bezděkovské panství[editovat | editovat zdroj]

V Bezděkově, kde mimo jiné prožil dětství i spisovatel Svatopluk Čech, žil Kašpar Heřman Künigel se svou první manželkou Marií Theresií (manželství 1775–1799). Ve stejné době jako manželka zemřel v Bezděkově i spisovatel strašidelných románů Christian Heinrich Spiess,[3] který byl správcem na panství svého mecenáše Künigela. Hrabě Künigel se už v roce 1801 znovu oženil. Jeho druhou manželkou se stala Sophie ovdovělá Körnerová, rozená Bauerová von Bayreuth (1750–1817), herečka z Prahy a partnerka zemřelého Christiana Heinricha Spiesse.

Svobodné zednářství[editovat | editovat zdroj]

Otec Šebestián František i syn Kašpar Heřman Künigel byli členy tzv. létající nebo putovní lóže (fr. loge volante, něm. Wanderloge) Sincerité (Upřímnost), založené v Litoměřicích a přesunuté do Klatov. Od roku 1784 až do zániku pražských lóží v roce 1794 byl Kašpar Heřman Künigel velmistrem lóže U devíti hvězd, předtím ještě velmistrem pražské lóže U tří korunovaných hvězd.

Veřejná zakladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografický slovník HIÚ AV ČR, heslo: KÜNIGL zu Ehrenburg Kašpar Heřman.
  2. Kašpar Heřman Künigl (1745–1824), výročí úmrtí.
  3. Ivo Fencl: Podivný Christian Heinrich Spiess, Neviditelný pes, 4. 7. 2008.
  4. Martina Halířová: Jak nahradit rodiče?, časopis Živá Historie 6/2014.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRAFEN VON KÜNIGL, K. H. Germanien oder Tabellarische Uebersicht der germanischen Völker seit ihrer Bekanntwerdung, und der von ihnen gegründeten Staaten bis Ende des Jahres 1821. Praha: [s.n.], 1824 (3. vyd.). 151 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]