Christian Heinrich Spiess

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Christian Heinrich Spiess
Narození 4. dubna 1755
Freiberg
Úmrtí 17. srpna 1799 (ve věku 44 let)
Bezděkov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Christian Heinrich Spiess, jindy Spieß, v češtině také Gindřich Špys nebo Sspyss (4. dubna 1755 Freiberg17. srpna 1799 Bezděkov) byl původem německý, v Čechách naturalizovaný spisovatel románů a dramat, také herec.

Tupadly u Klatov, buližníkové skály, útočiště Ch. H. Spiesse

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v saském Freibergu v luteránské rodině. Po studiu gymnasia ve Freibergu a konverzi ke katolicismu odešel údajně do kláštera v Oseku[1] a dále studoval v Praze. Ze studií zběhl k Wahrově kočovné herecké společnosti, kde se uplatnil jako herec, oblíbil si roli Schillerova Loupežníka. Napsal tři divadelní hry. Zamiloval se do herečky Wahrovy společnosti Sohie Körnerové (1750-1817) byl jmenován správcem na panství hraběte Kašpara Hermanna von Künigla v Bezděkově, kde si v tupadelských skalách postavil poustevnickou chýši. Tíhl k morbidním tématům, melancholii a šílenství. Podle oficiální diagnózy trpěl tuberkulózou, podle jiné hypotézy se nakazil břišním tyfem od své milenky, manželky hraběte Künigla, která na tyfus zemřela o tři týdny před ním. Zemřel pravděpodobně dne 17. srpna 1799.[2]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých rytířsko-loupežnických a strašidelných románech se inspiroval nápady na djěovými zápletkami z Goethova  románu Götz von Berlichingen a Schillerových knih, a to dramatu Loupežníci (Die Räuber, tiskem vyšlo roku 1781, na scénu uvedeno 1782) a nedokončeného románu Strážce duchů (Der Geisterseher, vycházel v časopisu Thalia v letech 1786-1789).

Dramata[editovat | editovat zdroj]

  • Die drei Töchter (Tři dcery); 1782
  • Marie Stuartovna; 1783; tuto tragédii napsal 17 let před Fridrichem Schillerem; roku 1784 byla uvedena ve dvorním divadle ve Vídni.
  • Klara von Hoheneichen. Rytířská hra, 1792

Romány[editovat | editovat zdroj]

Byl pokračovatelem britského tzv. Gotického románu, který do literatury uvedl Horace Walpole. Spiess psal hlavně pod vlivem prací dalších dvou představitelů tohoto žánru, Ann Radcliffové a románu Mnich anglického spisovatele Matthewa Gregory Lewise. Patřil k zakladatelům německé verze tohoto žánru, hororového románu (Schauerroman) a svými současníky byl rovněž ovlivněn. V témže stylu, ale jemnější formou psali dva Spiessovi současníci, od roku 1778 publikující Carl Gottlob Cramer (1758-1817) a Goethův švagr Christian August Vulpius (1762-1827).[2] Tyto příběhy, atraktivní prostředím záhrobí a zločinu v dávném středověku (nejčastěji ve 13. století), ho proslavily. Byl ve své době a následně do 60. let 19. století hojně čteným autorem. K nejpopulárnějším patřily strašidelné příběhy ze 13. století jako Der Löwenritter, nebo:

  • Das Petermännchen, Geistergeschichte aus dem dreizehnten Jahrhunderte (1793), Hrdinou románu je rytíř, kterého zlý duch v podobě trpaslíka navádí ke znásilnění, incestu a vraždě předtím, než jej ďábel roztrhá na kusy.[3]

Další horory:

  • Der alte Überall and Nirgends
  • Die Löwenritter (Lví rytíř)
  • Hans Heiling, vierter und letzter Regent der Erd- Luft- Feuer- und Wasser-Geister.[2]
  • Biographien der Selbstmörder (Životopisy sebevrahů) 1786; vydavatelem jeho knih byl pražský nakladatel Jan Ferdinand rytíř ze Schönfeldu

V češtině vyšly:

  • Hugo a Kleta, aneb kamenná svadební postel zte čtrnáctého století
  • Skalní duchowé, aneb Prawdivé příběhy barona z Bilenbachu
  • Krásná Oliwie, aneb, Strassidlo u bjlé wěže: prawdiwá historie z třináctého stoletj; na česko wyložená od Prokopa Šediwého. Praha 1867
  • Zazděná slečna aneb Podivné příhody Marie z Hohenturu, rytířská historie z třináctého století'

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

Spiessovo literární dílo znovuobjevil Jakub Arbes, který Spiesse považoval za naturalizovaného Čecha. Některými náměty se u Spiesse inspirovali Karel Hynek Mácha a Josef Váchal, který o něm napsal knihu, vlastnoručně ji vysázel z dřevěných liter a vytiskl, a dále se inspiroval pro svůj Krvavý román.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Heinrich Spiess na anglické Wikipedii.

  1. Stanislav Motl v ČR 2, 11.11.2019
  2. a b c CHISHOLM, Hugh. Encyclopaedia Britannica Dict.A.S.L.G.I.11thEd.Chisholm.1910-1911-1922.33vols.. [s.l.]: Encyclopaedia Britannica, 1911. (anglicky) 
  3. CLUTE, John; GRANT, John. Encyclopedia of Fantasy (1997) – Germany [online]. Tha Encyclopedia of Science Fiction, 1997 [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Říkali mu Básník hrůzy. Stanislav Motl pátrá po autorovi, který inspiroval Máchu i Váchala. Stopy, fakta, tajemství… [online]. ČRo Dvojka, 2019-11-11 [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.