Bohland a Fuchs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohland a Fuchs
Pohled od jihozápadu
Účel stavby

bývalá továrna

Základní informace
Sloh novorománský
Výstavba počátek 20. století
Současný majitel Město Kraslice
Poloha
Adresa Lipová cesta 19, Kraslice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Ulice Lipová cesta
Souřadnice
Továrna na hudební nástroje Bohland a Fuchs
Továrna na hudební nástroje
Bohland a Fuchs
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17819/4-635 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohland a Fuchs je název bývalé továrny na hudební nástroje v Kraslicíchokrese Sokolov.[pozn. 1] Přesné datum výstavby hlavní tovární budovy není známé, nejspíše to bylo na přelomu 19. a 20. století. Tovární objekty stojí při levém břehu Stříbrného potoka v místech, kde stával starší mlýn, zvaný Räumermühle.[1]

Objekt bývalé továrny je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozmach výroby hudebních nástrojů v Kraslicích umožnilo několik faktorů. Tím prvním byly značné zkušenosti s těžbou a zpracováním rud, především rud mědi. Měděná ruda se těžila a zpracovávala v okolí Kraslic po dobu mnoha století, s vrcholem rozkvětu v 15. až 17. století. Nejrozsáhlejší těžba byla v okolí nedaleké Tisové. Haldy strusky po tavení mědi se nacházejí především v okolí Bublavského potoka.[3] Druhým faktorem byly zkušenosti s výrobou mosazi. Již roku 1720 se v nedaleké Stříbrné připomíná manufaktura na výrobu mědi a mosazi. Místní mosazárna byla jedinou svého druhu v celém rakouském mocnářství. Povozy naložené mosazí odtud jezdily až do Benátek.[4]

V druhé polovině 19. století došlo k vybudování odbočky Buštěhradské dráhy ze Sokolova do Kraslic, což přineslo hospodářský rozmach města a oživení ve výstavbě industriálních objektů.[1]

Nástrojářský podnik na výrobu hudebních nástrojů založil v roce 1850 Gustav Bohland, o dvacet let později se k němu připojil Martin Fuchs. Oba partneři spolupracovali zřejmě již dříve, v roce 1870 však začali používat název firmy jako „Bohland & Fuchs“ a na svých výrobcích uváděli ochrannou známku v podobě kotvy s písmeny „B“ a „F“. Martin Fuchs se ujal obchodního vedení firmy a byl tím, který výrobu zmodernizoval, zavedl strojovou výrobu a parní pohon. Parní stroje a zavedení sériové výroby mělo za následek zvýšení produkce. Po smrti obou společníků převzali vedení firmy synové Johann a Hermann Fuchsovi, roku 1925 se stali majiteli firmy Karel a Adolf Fuchsovi. Firma se specializovala na tovární výrobu a s poměrně nízkými náklady vyráběla kvalitní hudební nástroje. Do produkce firmy patřily především žesťové nástrojekřídlovky, baskřídlovky, heligóny, pozouny, lesní rohy, ale i bicí nástrojebubny, činely, tamburíny a triangly. Do produkce firmy patřily také dřevěné dechové nástroje.[5]

V letech 1910/1911 vyrobila továrna subkontrabasovou tubu (tzv. Riesen-Bass), která je také zapsaná v Guinnessově knize rekordů. Ta byla určena pro světovou výstavu v New Yorku. Na tubu šlo hrát, museli však k tomu být dva hudebníci, jeden foukal a druhý hrál. Tato tuba je vystavena ve výstavní síni závodu Amati-Denak.[6]

Ročně vyráběla továrna přibližně 6000 hudebních nástrojů. Za své výrobky získala firma řadu ocenění na světových výstavách např. roku 1862 v Londýně, roku 1867 v Paříži, roku 1873 ve Vídni, roku 1876 v Philadelphii, roku 1893 v Chicagu. Firma zaměstnávala přibližně pětset dělníků a měla zastoupení v New Yorku, Londýně, Hamburgu, Madridu, Cařihradu, Aténách, Stockholmu, Buenos Aires a Sofii.[5]

V roce 1945 se továrna stala součástí sdružení výrobců hudebních nástrojů Amati Kraslice, následně v roce 1948 byla továrna zestátněna. Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích se postupně soustředila jen do dvou objektů. Objekt továrny Bohland a Fuchs později sloužil jako garáže ČSAD. Po opuštění objektu dopravcem budovy chátraly. Teprve poté, co se stalo vlastníkem město Kraslice, došlo k záchraně a areál začaly využívat Technické služby města a provádějí zde recyklaci odpadů.[7]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Původním objektem je třípodlažní obdélná budova se sedlovou střechou s výrazně nízkým sklonem. Na hlavní budovu navazuje severním směrem zadní patrová budova. Vizuálně nápadné je provedení fasád. Režné červené cihlové zdivo je doplněno ozdobnými prvky z glazovaných zelených tvarovek. Hlavní průčelí budovy je prolomeno dvanácti okenními osami, rozdělenými lisénovými rámy do dvojic. Druhé a páté pole je završeno trojúhelnými atikami, jejichž plochy jsou členěny masivním obloučkovým vlysem s detailně vypracovaným dekorem. Obdobné řešení je v různé míře použito na celé budově. Objekty továrny jsou hodnotnou ukázkou historizující novorománské architektury s čitelnými prvky secese. Samostatně stojícími objekty je budova kotelny a komín. V téměř původním stavu se zachovala autenticita objektu s vysokou kvalitou architektonického řešení. Tím se objekt bývalé továrny na výrobu hudebních nástrojů řadí mezi významné dochované průmyslové stavby regionu z přelomu 19. a 20. století.[1][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V Památkovém katalogu Národního památkového ústavu je chybně uvedeno, že je to textilní továrna

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014.2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 364-364. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-23]. Identifikátor záznamu 128486 : Továrna Bohland a Fuchs. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  3. ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2015. ISBN 978-80-88017-24-0. S. 111-112. 
  4. KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 204-220. 
  5. a b ŽŮRKOVÁ, Tereza. Výroba nátrubkových dechových nástrojů v českých zemích v 18. a 19. století se zaměřením na lesní rohy. Brno, 2015. 262 s. Dizertační práce. Masarykova univerzita. . s. 170. Dostupné online.
  6. Amati Kraslice [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  7. Bývalá továrna Bohland a Fuchs v Kraslicích [online]. Kam po Sokolovsku [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  8. BERAN, Lukáš, et al. Industriální topografie, průmyslová architektura a technické stavby, Karlovarský kraj. Příprava vydání Dvořáková Dita. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. ISBN 978-80-01-04919-8. S. 89. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]