Sudetoněmecké krajanské sdružení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sudetoněmecké krajanské sdružení / Sudetendeutsche Landsmannschaft
Zkratka "SKS" / "DsL"
Datum založení 1950
Předseda Bernd Posselt
Sídlo Mnichov
Ideologie Revizionismus
Křesťanská demokracie
Oficiální web
www.sudeten.de

Sudetoněmecké krajanské sdružení (v češtině častěji nazývané Sudetoněmecký landsmanšaft), německy: Sudetendeutsche Landsmannschaft (zkratka SL; celý název zní Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V.) je jeden z německých vysídleneckých spolků (Vertriebenenverband), který zastupuje Němce, nuceně vystěhované ze Sudet, tj. z pohraničního území dnešní České republiky. Současným spolkovým předsedou tohoto sdružení je od roku 2014 Bernd Posselt, který také již od roku 2008 zastává funkci mluvčího sdružení (Sprecher). Sudetoněmecké krajanské sdružení je členskou organizací Svazu vyhnanců (Bund der Vertriebenen), který sdružuje všechny organizace Němců vyhnaných nebo vysídlených z východní Evropy. Sudetoněmecké krajanské sdružení vydává týdeník Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sdružení bylo založeno na počátku 50. let 20. století jako organizace Němců, kteří museli po porážce Německa ve druhé světové válce opustit svá bydliště na území někdejší ČSR.

V organizaci se sloučily tři hlavní skupiny: Ackermannovo sdružení (sudetoněmečtí katolíci), Witikobund (sudetoněmečtí nacionalisté), Seligerovo sdružení (sudetoněmečtí sociální demokraté) a dále menší Johannes-Mathesius-Gesellschaft – Evangelische Sudetendeutsche (sudetoněmečtí protestanté).

Sídlem sdružení je Mnichov. Předsednictvo udává, že sdružení zastupuje 250 000 členů. Sdružení dostává finanční podporu od německého státu, jehož finanční výše není známa. Podle některých pramenů[1] dostalo sdružení od roku 1974 do roku 1985 státní podporu ve výši 23 milionů DM.

Od roku 2003 udržuje SL informační kancelář v Praze. Sudetoněmecká informační kancelář v Praze je provozována společností s ručením omezeným „SKS – Informační středisko Praha, s. r. o.“, v jejíž obchodní firmě je tedy pouze zkratka „SKS“, a ani z internetových stránek této kanceláře (http://www.sks-praha.com) není patrné, že by šlo o organizaci jakkoli spojenou se Sudetoněmeckým landsmanšaftem. Stojí tam toliko, že se jedná o sudetoněmecké vyslanectví dobré vůle.[2]

V srpnu 2009 odmítlo Ministerstvo vnitra ČR registraci českého občanského sdružení Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.[3][4] občanských aktivistů Wolfganga Habermanna, Jana Šinágla a Tomáše Peciny. „Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ však nemá nic společného se Sudetoněmeckým krajanským sdružením, které působí například v Německu a v Rakousku.[5] Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo v Česku zaregistrováno jako spolek v březnu 2015.[6]

Vedení sdružení[editovat | editovat zdroj]

Předseda a mluvčí sdružení Bernd Posselt

Mluvčí[editovat | editovat zdroj]

Spolkoví předsedové[editovat | editovat zdroj]

Předsedové v Rakousku[editovat | editovat zdroj]

Cíle sdružení[editovat | editovat zdroj]

Hlavními cíli jsou podle webu sudeten.de:[2]

  • hájit zájmy sudetských Němců a jejich potomků
  • rozvíjení kulturního a vědeckého dědictví bývalé domoviny jako část evropské kultury a podporovat partnerství mezi Němci a Čechy.
  • Cíl prosazení právního nároku na ztracenou domovinu a náhradu zkonfiskovaného sudetského majetku byl zrušen v roce 2015

Zájmy svých členů se SL snaží prosazovat přes své zástupce v politických stranách ve SRN, značný vliv mělo sdružení dosud na politiku bavorské CSU.

Jednotlivé skupiny pořádají různá setkání s kulturním programem a politickými semináři, jsou zastoupeny domovskými stránkami na internetu a vydávají početné tiskoviny. Organizuji také například kontakty s českými obcemi ohledně péče o hroby bývalých německých obyvatel. Jednou za rok, o svatodušních svátcích, se koná v Norimberku za účasti několika desítek tisíc příznivců sraz celého sdružení, ke kterému patří také pozdravné projevy vlivných politiků.

Stanovisko Sudetoněmecké rady k sudetské otázce - tzv. 20 bodů[editovat | editovat zdroj]

Sudetoněmecká rada 15. ledna 1961 schválila a 7. května téhož roku přijala „20 bodů“, které jsou dodnes stále v platnosti. Mimo jiné je v nich požadováno opětovné usídlení sudetských Němců na původních územích, s nímž smí být podle této deklarace disponováno jen s jejich výslovným souhlasem. Dále je prosazováno právo na národní sebeurčení, které vychází z principu kolektivní etnické a nikoliv občanské identity a nadřazuje takto kolektivní určení nad individuální sebeurčení[zdroj?]. Je tím míněno právo sudetských Němců osídlit Českou republiku s tím, že jimi osídlená území mohou být od českého státu následně odtržena[zdroj?]. Tyto body korespondují do určité míry s Karlovarským programem, který byl vyhlášen předválečnou Sudetoněmeckou stranou, podporovanou Adolfem Hitlerem. Tento názor prosazuje zejména Witikobund, který je převážně nacionalistickou organizací založenou bývalými nacisty a německými nacionalisty. Program „20 bodů“ nerespektuje výsledky, kterých bylo dosaženo ve vzájemném česko-německém dialogu, a je v rozporu s politikou evropské integrace i evropského pojetí moderní multikulturní společnosti.

Majetkové nároky a odškodnění sudetských Němců[editovat | editovat zdroj]

Politika Sudetoněmeckého krajanského sdružení v otázce majetkových nároků a odškodnění se dá označit jako neprůhledná. Oficiálně sudetští Němci prohlašují, že k českému státu žádné majetkové nároky nemají, ovšem i v oficiálních dokumentech sudetoněmeckého sdružení bývá používán termín „sudetoněmecký majetek.“ Ten však byl po druhé světové válce (stejně jako například v Polsku) konfiskován jako nepřátelský majetek občanů Třetí říše pro účely válečných reparací na základě Postupimské dohody s tím, že fyzické i právnické osoby budou náhradu požadovat po německém státu. Škody na sudetoněmeckém majetku v ČR odhadl SL v roce 1999 (v přepočtu) na 500 miliard eur.

Do roku 2001 bylo odsunutým Němcům podle zvláštního zákona z roku 1952, nazvaném Lastenausgleich, tj. „vyrovnání břemen“, vyplaceno Spolkovou republikou Německo 145,3 miliard DM. Dá se (jen nepřesně) odhadovat, že z toho 30 % připadlo na sudetské Němce. Náhrada například za ztrátu bytového zařízení byla 150–300 DM, za zemědělskou půdu dostal malorolník 855 DM/ha, velkostatkář 91 DM/ha, majitel činžáku (ve stejné hodnotě v roce 1944 jako 10 ha půdy) dostal 9550 DM.

V bývalém Sovětském okupačním pásmu Německa dostal jednorázově každý dospělý "přesídlenec" pro sebe 300 RM a na každé dítě 100 RM (za RM, říšskou marku, se nedalo prakticky nic koupit). 91 000 odsunutých malorolníků dostalo po 8 hektarech půdy ze zestátněných velkostatků, ty však museli nejpozději do roku 1960 odevzdat do kolchozů.

Rakouští sudetští Němci byli odškodněni na základě zvláštní rakousko-německé smlouvy v letech 1961–1962.

Otázka majetkových požadavků sudetských Němců bývá otevírána i přesto, že se představitelé České republiky a Spolkové republiky Německo v lednu 1997 v česko-německé deklaraci zavázali k tomu, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.

Členění SKS[editovat | editovat zdroj]

Sudetoněmeckého krajanského sdružení má dvojí členění[7] – podle současného místa bydliště (něm. Gebietsgliederung)[8] a podle místa původu (tj. odkud byli odsunuti, něm. Heimatgliederung).[9] Kromě toho mají západoněmecké a rakouské obce patronát (něm. Patenschaft) nad obcemi, odkud byli sudetští Němci vystěhováni.[10]

Členění SKS dle místa původu[editovat | editovat zdroj]

Členění Sudetoněmeckého krajanského sdružení dle místa původu (něm. Herkunftsort; tj. odkud byli odsunuti) se nazývá domovské členění (něm. Heimatgliederung). Sudety se člení na domovské krajiny (něm. Heimatlandschaft), které se dále člení na domovské okresy (něm. Heimatkreis, podobné politickým okresům). Následuje seznam domovských krajin seřazených v němčině podle abecedy (v roce 2009)[9]:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. http://www.sks-praha.com
  3. Ministerstvo vnitra odmítlo registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení: Benešovy dekrety jsou posvátné, URL: http://tompecina.blogspot.com/2009/08/ministerstvo-vnitra-odmitlo-registraci.html
  4. Předběžná zpráva o založení Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, URL: http://tompecina.blogspot.com/2009/08/predbezna-zprava-o-zalozeni.html
  5. http://www.sudetsti-nemci.cz
  6. Sudetoněmecké krajanské sdružení bylo registrováno
  7. Gliederungen der SL, URL: http://www.sudeten.de/cms/?Die_Sudetendeutsche_Landsmannschaft:Gliederungen_der_SL
  8. Gebietsgliederung der SL, URL: http://www.sudeten.de/cms/?Die_Sudetendeutsche_Landsmannschaft:Gliederungen_der_SL:Gebietsgliederung
  9. a b Heimatgliederung der SL, URL: http://www.sudeten.de/cms/?Die_Sudetendeutsche_Landsmannschaft:Gliederungen_der_SL:Heimatgliederung
  10. Übersicht über Sudetendeutsche Patenschaften, URL: http://www.sudeten.de/cms/?download=Sudetendeutsche_Patenschaften.pdf

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kural, V.: Hlavní organizace sudetoněmeckých vysídlenců v SRN 1945-1989. In: Kural, V. a kol.: Studie o sudetoněmecké otázce. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996
  • Kossert: Kalte Heimat, Siedler Verlag München 2008, ISBN 978-3-88680-861-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]