Svatý Zikmund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatý Zikmund
St. Sigismund.jpg
Narození5. století
Úmrtí1. května 524
Orléans
Příčina úmrtípoprava stětím
Povolánípanovník
Manžel(ka)Ostrogotho
DětiSuavegothe
Ségéric
RodičeGundobad a Caretene
PříbuzníGodomar (sourozenec)
Théodechilde[1] (vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sv. Zikmund: freska v kostele sv. Trojice v Kostnici

Svatý Zikmund, také Zikmund Burgundský (gótsky 𐍃𐌹𐌲𐌹𐍃𐌼𐌿𐌽𐍄𐌷, Sigismunþ, latinsky Sigismundus, † 1. května 524) byl burgundský král od roku 516 až do své smrti. Stal se katolickým světcem, mimo jiné je jedním ze zemských patronů Čech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zikmund byl synem burgundského krále Gundobanda. Než se stal králem, přestoupil od ariánství ke katolicismu. V roce 522 nechal zavraždit svého syna Sigerika (jenž proti němu údajně měl vést intriky), ale pak svého činu litoval: uchýlil se do kláštera Agaunum ve Švýcarsku, žil zde mnišským životem a modlil se, aby mu bylo odpuštěno. O rok později se účastnil bojů vyvolaných nástupnickou krizí, byl zajat orleánským králem Chlodomerem a roku 524 byl zbaven trůnu a i s celou rodinou popraven stětím a následně vhozen do studny. Protože zemřel mučednickou smrtí, byl zanedlouho prohlášen za svatého. Zikmundovy ostatky byly pohřbeny v opatství Saint Maurice d'Agaune ve švýcarském kantonu Valais.

Kult v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Jeho kult v českých zemích rozšířil král Karel IV., který v roce 1356 získal většinu jeho ostatků a přenesl je do Prahy do katedrály sv. Víta. Zikmund se pak stal jedním z českých patronů. Jeho svátek se ve světě slaví 2. května, v Česku 30. dubna. V Polsku je sv. Zikmund patronem města Płock, v Itálii města Cremona.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

Literatura[editovat | editovat zdroj]