Bohuslav VI. ze Švamberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuslav VI. ze Švamberka
Erb pánů ze Švamberka
Erb pánů ze Švamberka
Narození 14. století
Úmrtí 1425
Retz
Rodiče Bohuslav V. ze Švamberka
Příbuzní Hynek Krušina ze Švamberka (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav ze Švamberka († 1425) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka, zpočátku katolík a nepřítel husitů, s nímž Jan Žižka svedl několi bitev; po konverzi se stal husitským hejtmanem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bohuslav ze Švamberka patřil mezi západočeské katolické pány, kteří od vypuknutí husitských válek bojovali proti husitům. Již dříve, v roce 1417, ho Václav IV. pověřil, aby v tomto kraji dbal na dodržování bezpečnosti, vystupoval tedy v roli hejtmana tohoto katolického landfrýdu. Po svém příchodu do Plzně s ním Žižka sváděl šarvátky o ovládnutí důležitých opěrných bodů. K většímu střetnutí došlo poblíž tvrze Nekmíř (asi 17 km od Plzně) koncem roku 1419 nebo počátkem roku 1420. V bitvě u Nekmíře, kde byly poprvé v husitských válkách použity bojové vozy, zvítězil Žižka nad výraznou přesilou Švamberkova vojska. Později se oddíly západočeského landfrýdu, pronásledující skupinu husitů odcházejících z Plzně na Tábor, spojily se strakonickými johanity vedenými Jindřichem z Hradce a společně utrpěly od Žižky další porážku u Sudoměře na jaře roku 1420. Do třetice byl Švamberk na straně poražených v bitvě u Panského Boru (nyní Malého Boru) u Horažďovic na podzim téhož roku, kde byl v čele vítězných husitů znovu Jan Žižka.[1]

Počátkem roku 1421 využil Žižka při svém tažení do západních Čech příležitosti dobýt rodový hrad svého úhlavního nepřítele Krasíkov právě v době, kdy zde byl Bohuslav se slabou posádkou. Když Bohuslav viděl, že odpor je marný, nabídl kapitulaci, ovšem nikoli do rukou Jana Žižky, ale pouze do rukou Petra Zmrzlíka ze Svojšína. Kapitulace byla přijata, posádka propuštěna a Bohuslav zůstal v internaci na hradě. Později jej husité převezli na Příběnice. Když za něj ani Zikmund, ani příbuzní nezaplatili výkupné, po několika měsících věznění přestoupil ke kalichu.[2]

Již v roce 1422 se Bohuslav ze Švamberka stal táborským hejtmanem. Angažoval se i politicky, avšak nikoli úspěšně. Spolu s Janem Hvězdou z Vícemilic a Kunšem z Bělovic se na podzim roku 1422 pokusili zorganizovat v Praze, tehdy nakloněné Korybutovi, převrat, který skončil fiaskem.[3] Po smrti Žižkova nástupce Jana Hvězdy byl ustanoven vrchním hejtmanem, ale brzy nato zemřel – na následky zranění obličeje utrpěného při obléhání Retzu. Jeho ostatky pak byly přeneseny do Moravského Krumlova.[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hlavní větve Švamberků, krasíkovské a borské. Byl synem Bohuslava (V.) ze Švamberka, který byl nejvyšším sudím království českého v letech 1390–98. Měl bratry Jana a Hynka Krušinu. Hynek zůstal katolíkem a nesmiřitelným nepřítelem husitů (převzal bratrovo místo v čele plzeňského landfrýdu).[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČORNEJ, Petr. Jan Žižka : život a doba husitského válečníka. Vydání první. vyd. Praha: Paseka, 2019. 855 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 187-189, 204, 321. 
  2. Čornej, s. 353-354
  3. Velké dějiny zemí Koruny české Sv. 5 1402-1437. 2., rev. vyd. Praha: Paseka, 2010. 790 s. ISBN 978-80-7432-007-1. S. 317. 
  4. Velké dějiny, s. 351
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasikov hrad, s. 43–44. 
  6. Pánové ze Švamberka a rod Krušinů. www.payne.cz [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.