Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad
| Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad | |
|---|---|
 Viktorín z Poděbrad | |
| Narození | 1403 |
| Úmrtí | 1. ledna 1427 (ve věku 23–24 let) Pardubice |
| Znám jako | husitský hejtman |
| Choť | Anna z Vartenberka[1] |
| Děti | Jiří z Poděbrad[2] Eliška z Kunštátu a Poděbrad[2] Markéta z Kunštátu a Poděbrad |
| Rodiče | Boček starší z Poděbrad[2] a Anna z Dubé a Lipé[2] |
| Rod | Páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Příbuzní | Hynek Boček z Poděbrad a Boček mladší z Poděbrad (sourozenci) Boček z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, Jindřich I. starší z Minsterberka[2], Kateřina z Poděbrad[3], Zdenka Česká, Hynek z Poděbrad, Ludmila z Poděbrad a Barbora z Poděbrad (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viktorín z Poděbrad (1403?[pozn. 1] – 1. ledna nebo 4. ledna 1427 Pardubice) byl český šlechtic z rodu pánů z Kunštátu, husitský válečník a otec krále Jiřího z Poděbrad.
Jeho otcem byl Boček starší z Poděbrad. První písemná zmínka o Viktorínovi pochází z roku 1417. Viktorín stejně jako další příslušníci jeho rodu se někdy uváděl s příjmením Boček, což bylo v tomto rodu historicky oblíbené jméno po jednom z jeho zakladatelů, Bočkovi z Jaroslavic a ze Zbraslavi.
Po vypuknutí husitských válek se Viktorín stal významným velitelem husitských vojsk. V roce 1420 se účastnil obléhání a bitvy pod Vyšehradem, pravděpodobně byl zástupcem hlavního velitele Hynka Krušiny z Lichtenburka. Po bitvě působil jako jedna z čelních osobností v Praze, avšak kvůli intrikám z Prahy odešel. Uchýlil se na Poděbrady a pobýval i na hradě Litice, po obou sídlech se též v tomto období psal. Roku 1421 se navrátil do Prahy jako pražský vojenský hejtman. Pohyboval se ve vysoké politice, která se uskutečňovala nejen na úrovni státních záležitostí, ale i na úrovni různých politických i osobních zájmů mezi jednotlivými husitskými hejtmany či seskupeními. Se svým bratrem Hynkem se Viktorín často účastnil tažení na Moravu, kde měli páni z Kunštátu své rodové majetky. Měl blízko k Janu Žižkovi, podle Starých letopisů českých byl jedním z těch, které umírající Žižka pověřil vykonáním své poslední vůle. S pražany se Viktorín později rozešel a přiklonil se k táborům. Zúčastnil se mnohých bitev, z nichž jednou z nejvýznamnějších a zároveň poslední byla bitva u Ústí nad Labem v roce 1426. Viktorín zemřel půl roku po ní, buď 1. nebo 4. ledna 1427.[4]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
- manželka Anna z Vartenberka (?)[pozn. 2]
- syn Jiří z Kunštátu a Poděbrad, český král v letech 1458–1471.
- dcera Alžběta (1422–1501) ∞ Jindřich z Dubé a Lipé
- dcera Markéta (1425–1476) ∞ Bohuslav ze Žeberka a Plané
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Traduje se, že Viktorín zemřel ve věku 24 let (otcem Jiřího se tedy měl stát v 17 letech), což nejnovější badatelé zpochybňují. Jeho věk uvádí jediný pramen, Menší kronika žďárského kláštera, a to římskými číslicemi, takže může jít i o chybu písaře. Je totiž poměrně nepravděpodobné, že by v tomto věku patřil k významným vůdcům spojených husitských vojsk u Vyšehradu. Jeho mladší (!) bratr Hynek byl v téže době též hejtmanem pražanů. Jejich další dva bratři by podle toho byli o téměř 20 let starší. (Viz Plaček, s.374-375).
- ↑ V soudobých pramenech se jméno Viktorínovy manželky neobjevuje. Anna z Vartenberka se vyskytuje teprve v rodokmenu Poděbradů z roku 1486, který si nechali vytvořit Jiřího synové. Nelze vyloučit Jiříkův nemanželský původ.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- http://genealogy.euweb.cz (rodokmen) (pozn.: rodokmen je nepřesný, vychází ze starší literatury)