Hynek Krušina ze Švamberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hynek Krušina ze Švamberka
Narození14. století
Úmrtí15. století
Manžel(ka)Markéta z Plavna
DětiBohuslav VII. ze Švamberka
RodičeBohuslav V. ze Švamberka
Rodpáni ze Švamberka
PříbuzníBohuslav VI. ze Švamberka (sourozenec)
Hynek ze Švamberka (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hynek Krušina ze Švamberka († po červnu 1455[1]) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Hynek Krušina byl s bratry Bohuslavem a Janem synem Bohuslava V. ze Švamberka. Otec zemřel nejspíše roku 1402 ještě předtím, než jeho děti dosáhly dospělosti.[2] Jejich poručníkem se stal nejprve strýc Jan ze Švamberka, který byl v roce 1409 na přímý pokyn krále Václava IV. potrestán za podíl na přípravě povstání stětím. Jeho úlohu v rodině převzal příbuzný Jan Hanovec ze Švamberka a Půta ze Skály. Roku 1411 nahradil Půtu ze Skály Bohuslav, který dosáhl dospělosti, a o rok později byl dospělý i Hynek Krušina, protože spolu s bratry vykonával patronátní právo na švamberském panství.[3] Oženil se s Markétou z Plavna, se kterou měl jediného syna Bohuslava VII. ze Švamberka, zvaného též Bohuslav Krušina.[4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Bratři se zprvu v odvetě za strýcovu popravu bouřili proti králi, ale spor byl roku 1414 urovnán. Podobně jako otec byli nuceni prodávat vzdálenější statky, aby se dostali z finanční tísně. Po vypuknutí husitských válek se Hynek Krušina postavil na katolickou stranu a hrál významnou úlohu v plzeňském landfrýdu, jehož hlavou se stal jeho bratr Bohuslav a Jan z Lestkova. Zikmund Lucemburský roku 1420 členům landfrýdu umožnil, aby si ponechali statky poražených nepřátel.[3]

V lednu 1421 Jan Žižka oblehl rodový hrad Švamberk a Bohuslav, který se na něm bránil, se po krátkém obléhání vzdal. Nějaký čas poté zůstal na hradě ve vězení, ale v červenci byl odvezen na Příběnice, kde se po několikaměsíčním vězení přidal na stranu husitů. Mezitím se Hynek Krušina v listopadu 1421 neúspěšně pokusil dobýt hrad zpět. Druhý velký švamberský hrad Bor byl husity také dobyt, takže prozatím sídlil v Manětíně. Nezdařil se mu ani druhý pokus o dobytí Švamberka v březnu 1422, a proto se rozhodl, že hrad od husitů vykoupí. Král Zikmund mu přispěl částí ze 700 kop grošů a navíc mu vyplatil žold tisíc kop grošů, za které měl na hradě udržovat posádku sta jezdců. Datum vykoupení není známé, ale roku 1424 už na hradě sídlil.[3]

Na katolické straně Hynek Krušina zůstal až do konce husitských válek, takže stál na straně poražených v bitvě u Tachova. V letech 1431 a 1434 podporoval Plzeň obléhanou Prokopem Holým a stal se hejtmanem Plzeňského kraje. Na jihlavském sněmu v roce 1438 se zúčastnil volby Albrechta II. českým králem. V roce 1441 velel vojsku, které dobylo hrad Skálu. Hrad sloužil jako útočiště skupině lupičů, které nechal po dobytí hradu oběsit.[4]

V roce 1443 hrad Švamberk vyhořel a Hynek Krušina se s rodinou přestěhoval na Zelenou horu,[4] kterou nechal o několik let dříve založit.[5] V té době zastával funkci hejtmana Chebska. Ve sporech se zemským správcem Jiřím z Poděbrad se postavil na stranu strakonické jednoty. Po porážce jejího vojska v bitvě u Rokycan 4. června 1450 zpustošilo poděbradské vojsko právě Hynkovy statky v okolí Zelené hory. Roku 1454 získal od krále Ladislava Pohrobka potvrzení práv na dědictví po bratrech.[6][6] Brzy poté, nejspíše roku 1455, zemřel.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jánský 2020, s. 96 A.
  2. NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997). 
  3. a b c Novobilský, Rožmberský (1997), s. 12.
  4. a b c Novobilský, Rožmberský (1997), s. 17.
  5. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Zelezná hora – zámek, s. 407, 462. 
  6. a b Novobilský, Rožmberský (1997), s. 18.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JÁNSKÝ, Jiří, 2020. Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa. 570 s. ISBN 978-80-87316-96-2. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 44–45.