Zelená hora (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zelená Hora (zámek))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Zelená hora
Zámek Zelená hora
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Klášter, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zelená hora
Zelená hora
Další informace
Kód památky 19115/4-336 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelená hora je hrad přestavěný na zámek na severní straně nad Nepomukem na území obce Klášter v Plzeňském kraji. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě hradu původně stával pouze opevněný kostel postavený nejspíše v sedmdesátých či osmdesátých letech třináctého století.[2] Je možné, že opevnění kostela vzniklo až roku 1419,[3] kdy kopec opevňoval Mikuláš z Husi, který horu pojmenoval Olivetskou. Roku 1420 bylo toto opevnění dobyto Bohuslavem ze Švamberka.[2] Hrad, který se stal předchůdcem zámku, nechal postavit až po husitských válkách Hynek Krušina ze Švamberka.[2]

Pravděpodobně ještě před rokem 1564 držel Zelenou Horu Zdeněk ze Šternberka. Dne 28. listopadu 1465 se zde konalo setkání českých pánů, kteří byli v opozici k českému králi Jiřímu z Poděbrad, a zformovali zde tzv. zelenohorskou jednotu.[4] Po roce 1529 král zapsal hrad Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Již roku 1536 však drží hrad znovu Šternberkové. Dnešní zámek stojí na místě hradu, který byl v letech 1669–1696 přestavěn rodem Šternberků na barokní zámek, v jehož areálu býval poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Od roku 1726 byl ve vlastnictví Martinicům a pak od roku 1784 Colloredo-Mansfeldů. V letech 1852 až 1931 byl zámek ve vlastnictví rodu Aueršperků, poté jej zakoupili manželé Plavcovi a roku 1938 se stal majitelem Karel Blažek. Protože nezaplatil státu převodní poplatky, připadl zámek do majetku státu. Do roku 1947 byly pro veřejnost otevřeny zámecké sbírky. Po roce 1948 sloužil armádě a byl sídlem pomocného technického praporu. V roce 1990 areál opustila československá armáda a v roce 1992 zámek převzala obec Klášter, která ho postupně rekonstruuje.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Podoba gotického hradu byla výrazně pozměněna při zámecké přestavbě. Hrad býval dvoudílný, přičemž v prostoru hradního jádra stojí hlavní zámecká budova, jejíž zdivo obsahuje fragmenty starších staveb. Lépe se dochovaly stavby v bývalém předhradí. Jeho součástí byl zřejmě starší kostel Nanebevzetí Panny Marie a okrouhlá věž, která chránila vstupní bránu. Nejspíše ve druhé polovině patnáctého století bylo opevnění hradu rozšířeno o předsunutou okrouhlou dělostřeleckou baštu na úpatí kopce. Tvořila ji okrouhlá věž chráněná hradboukasematy.[3][5]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Madoně Šternberské z bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie byla zasvěcena 36. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674–1690. Originál sochy ze Zelené Hory je dnes ve Vídni ve františkánském kostele svatého Jeronýma nedaleko Dómu svatého Štěpána.
  • V roce 1817 byl na zámku nalezen Rukopis zelenohorský.
  • Na zámku se odehrává děj proslulého a úspěšně zfilmovaného románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 129857 : Zámek Zelená hora. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Zelezná hora – zámek, s. 407. 
  3. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zelená hora, s. 628–629. 
  4. BERAN, Zdeněk. Poslední páni z Michalovic. Jan IV. († 1435/1436) a Jindřich II. († 1468). České Budějovice: Veduta, 2010. 222 s. ISBN 978-80-86829-56-2. S. 115. 
  5. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Zelená hora, s. 142. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]