Landfrýd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Landfrýd (z něm. Landfriede, což znamená zemský mír, latinsky constitutio pacis, pax instituta, také pax jurata) či česky sněmík byl výraz označující dohodu správních celků v rámci země o míru. Poprvé se objevují v Německu od 12. století. Účelem těchto dohod bylo omezení svémoci, ochrana veřejného pořádku, byly namířeny proti násilí, loupení a soukromým válkám. Také obsahovaly ujednání o potírání porušitelů zemského míru. Poprvé ho uzavřel Jindřich IV. v roce 1103. V českých zemích byl uzavřen poprvé roku 1388 mezi moravským markrabětem Joštem, olomouckým biskupem Mikulášem a moravskou šlechtou.[1]

Landfrýdní hnutí se v českých zemích velmi rozšířilo v interregnu 1440–1453. Landfrýdy zajišťovali justici, státní správu i vojenskou ochranu, přesto kriminalita v této době stoupala. Jednotlivé šlechtické sněmíky se často dostaly do lokálních konfliktů o území v rámci protestantsko-katolických bojů, nicméně sjížděly se na zemské sjezdy a sdružovaly v bitvách s Uhry na moravských hranicích.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 56.  
  2. ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437-1526 I. díl. [s.l.] : Libri.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Adamová, Karolína - Lojek, Antonín. Vliv landfrýdů na mírový projekt Jiřího z Poděbrad. In: Jiří z Poděbrad a jeho rodina. Praha : České vysoké učení technické, 2014, s. 39-42. ISBN 978-80-01-05531-1