Nekmíř (zámek)
| Nekmíř | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční, barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 16. století 17. století 19. století |
| Další majitelé | Markvartové z Hrádku páni z Vřesovic páni z Vrtby |
| Současný majitel | Reks - Nem s.r.o. |
| Poloha | |
| Adresa | Nekmíř,  Česko |
| Souřadnice | 49°51′27,93″ s. š., 13°15′26,05″ v. d. |
  Nekmíř | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25169/4-1463 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nekmíř je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-sever. Tvrz pochází ze čtrnáctého století a během šestnáctého století byla renesančně upravena. Dochovaná podoba je výsledkem raně barokní přestavby ze třetí čtvrtiny sedmnáctého století a pozdějších úprav. Zámecký areál s hospodářským dvorem, zahradou a ohradní zdí je chráněn jako kulturní památka ČR, NPÚ jeho fyzický stav hodnotí jako havarijní.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prvním známým majitelem vesnice a tvrze byl Racek z Nekmíře připomínaný roku 1358, který byl pravděpodobně příslušníkem rodu Hroznatovců.[2] Od papeže získal roku 1374 právo mít přenosný oltář. Žil ještě roku 1379. Po něm vesnice patřila Jindřichovi z Nekmíře, který byl také majitelem Oplot.[3] Roku 1405 byl majitelem panství tvořeného Nekmíří a Úněšovem Sezema ze Štěpánovic,[2] který od roku 1409 používal přídomek z Nemíře.[3] Měl syny Petra a Hynka z Nekmíře. Hynek roku 1419 bojoval na katolické straně v bitvě u Nekmíře, kde padl. Ještě předtím zadlužení bratři roku 1414 prodali Nekmíř Janovi ze Slavic, kterému zůstala až do roku 1420, kdy ji koupili bratři Pavel a Petr Eberzvínové z Hradiště.[2] Pavel zemřel později a byl připomínán ještě roku 1446. Po něm panství získal Leitold z Ebernic, z jehož synů část Nekmíře a později celá vesnice připadla Jiřímu Eberzvínovi.[3]
Jiří Eberzvín se oženil s Eliškou Smiřickou a sňatkem s jejich dcerou se před rokem 1526 stal vlastníkem panství Šebestián Markvart z Hrádku. Šebestián Markvart výrazně rozšířil panství a starou tvrz nechal přestavět v renesančním slohu (podle Jiřího Úlovce k přestavbě došlo až za Jana Markvarta[4]). Po jeho smrti si majetek rozdělili synové.[3] Nekmíř připadla Linhartu Markvartovi, který ale brzy bezdětný zemřel, a po sporech se sestrou Ludmilou tvrz připadla Janu Markvartovi z Hrádku. K jejímu panství patřila pustá tvrz Rozvadov, Úněšov, Klenovice, Mostice, Hubenov, Lhotka a pustá vesnice Štěpánovice. Po smrti dalších bratrů Jan rozšířil panství ještě o jejich statky Únějovice a Bělou.[2] Podle Augusta Sedláčka byl roku 1580 pánem na Nekmíři Hynek mladší Černín z Chudenic a její panství bylo připojeno k Bělé.[3] Ovšem podle Miloslava Bělohlávka zemřel Jan Markvart až roku 1590 a rozsáhlý majetek zdědil jeho poslední bratr, Kryštof Markvart z Hrádku, který ho rozšířil ještě o Všeruby a Kokořov. Po Kryštofově smrti v roce 1595 se panství ujal jeho syn Diviš Markvart z Hrádku, ale za účast na stavovském povstání přišel o celý majetek.[2]
Rozsáhlé panství koupil za 120 tisíc rýnských zlatých Vilém Vřesovec z Vřesovic. Nekmířská tvrz roku 1620 vyhořela a celé panství velmi strádalo třicetiletou válkou. Podle popisu z roku 1645 byly vesnice liduprázdné, Nekmíř, Bělá a Podmokly téměř zničeny. Poničené panství zatížené četnými dluhy v roce 1640 zdědil Vilémův syn Jan Vikart z Vřesovic. Roku 1651 Nekmíř prodal hraběti Jiřímu Ludvíkovi ze Sinzendorfu, aby uhradil dluhy, které u něho měl. Panství se tak znovu osamostatnilo, ale Jiří Ludvík je již po roce prodal hraběti Bedřichu Götzovi, který zemřel roku 1662. Panství potom spravovala vdova Marie Isabela, rozená Trčková z Lípy. Díky ní byla neobyvatelná tvrz přestavěna na barokní zámek[4] a statek rozšířen o Ledce a část Nevřeně.[2]
V roce 1705 se majitelem panství stal rod pánů z Vrtby, jehož poslední příslušník, František Josef z Vrtby, odkázal celý majetek Janu Karlovi z Lobkovic. Od roku 1845 zámek patřil rodině hrabat Schönbornů a od nich jej koupili manželé Stanislav a Anna Vopršálkovi, kterým zůstal až do čtyřicátých let dvacátého století.[4] Později zámek využívalo jednotné zemědělské družstvo,[2] pak se přestal využívat úplně.[5]
Po restitučním řízení v 90. letech 20. století byl zámek a hospodářský dvůr vrácen dřívějším majitelům, ti se ho však rozhodli prodat.[5] I následně zámek měnil majitele a chátral. Začátkem 10. let 21. století komplex sloužil jako paintballové hřiště, po zásahu památkářů bylo toto zakázáno v objektu samotného zámku.[6]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Dochovaný zámek má podobu trojkřídlé budovy, která byla na počátku 21. století poškozená statickými poruchami způsobenými dlouhodobým zanedbáváním údržby. V jejím severním křídle se dochovalo zdivo gotické tvrze. Její budova měla dvě patra, armovaná nároží a ve všech podlažích tři místnosti. Ve zdech prvního patra se dochovaly pozůstatky prevétů a ve druhém patře hrotitý záklenek, který mohl být vstupem do arkýřové kaple. Vzhledem k síle zdi protějšího křídla je možné, že původní tvrz tvořila ještě podobná protilehlá budova spojená se severním křídlem hradbami. Mezi oběma budovami pak bylo nádvoří.[4]
V šestnáctém století bylo postaveno střední křídlo s nádvorní patrovou arkádou. Arkádová chodba byla v sedmnáctém století rozšířena i na severní křídlo a většina místností získala valené klenby. Ve druhé polovině osmnáctého století byly arkády doplněny i na zbývající stranu nádvoří.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Identifikátor záznamu 136271 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nekmíř – zámek, s. 228–229.
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Nekmíř tvrz, s. 227.
- ↑ a b c d e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Díl 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Nekmíř, s. 25–30.
- ↑ a b Zámek Nekmíř. www.mizejicipamatky.cz [online]. Mizející památky [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍSKÝ, Milan. Zámek v Nekmíři? Ideální hřiště na paintball. Plzeňský deník. 2012-09-05. Dostupné online [cit. 2018-02-11].
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nekmíř na Wikimedia Commons - Profil zámku na stránkách projektu Prázdné domy
- Zámek na stránkách Zaniklé obce
