Sněženka podsněžník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSněženka podsněžník
alternativní popis obrázku chybí
Sněženka podsněžník
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď amarylkovité (Amarylidaceae)
Rod sněženka (Galanthus)
Binomické jméno
Galanthus nivalis
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), občas uváděna také pod názvy sněženka bílá nebo sněženka předjarní, je široce známá jarní rostlina z čeledi amarylkovité.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sněženka podsněžník je 15 - 20 cm vysoká. Podobně jako ostatní druhy sněženek má cibulku, 2 až 3 jednoduché, úzké, přisedlé listy se souběžnou žilnatinou, oboupohlavné květy a pod nimi 2 listeny, které jsou zcela srostlé a tvoří toulec.

Štíhlý stvol nese jeden květ na převislé stopce z 6 okvětních lístků ve dvou přeslenech, 6 tyčinkami a jedním pestíkem. Vnitřní okvětní lístky jsou téměř o polovinu kratší než vnější, většinou vykrojené a na koncích světle zelené.

V České republice si můžeme sněženku podsněžník splést pouze s podobnou bledulí jarní (Leucojum verum).

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Sněženka se nejhojněji vyskytuje v jihovýchodní a Jižní Evropě a Západní Asii. V průběhu staletí však byla zavlečena i do jiných oblastí světa, např. do Severní Ameriky. Roste zejména v humózní a vlhké půdě pod keři nebo mladými stromky na vlhkých loukách nebo v listnatých i smíšených lesích. Velice často se pěstuje i na zahradách nebo v parcích.

Začíná kvést již na konci února a kvete až do března, díky čemuž je obecně známá jako jeden z prvních symbolů blížícího se jara. Málokdy kvete až do dubna. Množí se cibulkami, které bývají v létě a na podzim několik centimetrů pod zemí, díky čemuž přežívají i teplejší období.

Jedy[editovat | editovat zdroj]

Sněženka podsněžník patří mezi mírně jedovaté rostliny. Její části, zejména pak cibulka, obsahují alkaloidy (zejména lykorin, galanthamin, tazetin), které se u člověka po pozření projevují průjem, zvracením a bolestmi břicha.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V minulosti patřila sněženka podsněžník nejrozšířenější jarní rostliny v Česku, v současné době ji řadíme již mezi ohrožené a částečně chráněné druhy, což je následkem především ztráty přirozeného biotopu a trhání v době květu. Na většině území se již vyskytuje pouze ostrůvkovitě, poměrně hojně roste např. na Opavsku a Zlínsku. Významnými lokalitami v ČR jsou např. přírodní památka Sněženky ve Vysokém lese či přírodní památka Sedlnické sněženky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]