Amarylkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Amarylkovité

Narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus)
Narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď: amarylkovité (Amaryllidaceae)
J.St.-Hil., 1805
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amarylkovité (Amaryllidaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Starší taxonomické systémy čeleď řadily do řádu Liliales, Amarillidales aj. Podle systému APG III jsou sem přidány (jako podčeledi) dříve samostatné čeledi kalokvětovité (Agapanthaceae) a česnekovité (Alliaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, převážně s cibulemi, vzácně s oddenky. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé, uspořádané nejčastěji dvouřadě, vzácněji spirálně, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, či podlouhlé, vejčité, nebo okrouhlé, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla vrcholících, okolících nebo hlávkách. Pod květem či květenstvím jsou často 2 (vzácně až 8) listenů ve tvaru toulce, jen někdy toulec chybí. Květy jsou pravidelné nebo nepravidelné a souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. Uvnitř je často přítomna jako další přeslen nápadná pakorunka. Tyčinek je 6, vzácněji jiný počet (3-18), ve 2 přeslenech, jsou volné nebo srostlé s korunní trubkou, volné navzájem či srostlé. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1 , blizny 1 nebo 3, semeník je spodní, vzácně polospodní. Plod je suchý nebo dužnatý, pukavý, či nikoliv, převážně tobolka nebo bobule.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 60 rodů a asi 800 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v tropech a subtropech, méně i v mírném pásu.

V ČR roste ve volné přírodě jen 5 druhů z čeledi amarylkovité (Amaryllidaceae), z toho jsou 3 původní a 2 pouze zplanělé. Jedna z nejčasnějších jarních rostlin je sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), která je v ČR jak původní, tak pěstovaná a zplanělá. Podobná situace je u bledule jarní (Leucojum vernum), v Karpatech východní Moravy bude asi jen zplanělá. Bledule letní (Leucojum aestivum) je kriticky ohrožený (C1) druh jihomoravských luhů u velkých řek, jinde chybí nebo byla jen výjimečně zavlečena. Narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus) a narcis bílý (Narcissus poëticus) jsou původní v jižní a jihozápadní Evropě, v ČR jsou to hojně pěstované a občas zplaňující okrasné rostliny.

Taxonomická poznámka[editovat | editovat zdroj]

Někteří autoři řadí zástupce čeledi amarylkovité (Amaryllidaceae) do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.).

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Acis, Agapanthus, Allium, Amaryllis, Ammocharis, Apodolirion, Boophone, Brunsvigia, Caliphruria, Calostemma, Castellanoa, Cearanthes, Chlidanthus, Clinanthus, Clivia, Coburgia, Crinum, Crossyne, Cryptostephanus, Cyrtanthus, Diphalangium, Eithea, Eucrosia, Eucharis, Eustephia, Galanthus, Gethyllis, Gilliesia, Griffinia, Habranthus, Haemanthus, Hannonia, Hessea, Hieronymiella, Hippeastrum, Hymenocallis, Ismene, Leptochiton, Leucocoryne, Leucojum, Lycoris, Mathieua, Miersia, Namaquanula, Narcissus, Nerine, Nothoscordum, Pabellonia, Pamianthe, Pancratium, Paramongaia, Phaedranassa, Phycella, Placea, Plagiolirion, Proiphys, Prototulbaghia, Pyrolirion, Rauhia, Rhodophiala, Scadoxus, Solaria, Speea, Sprekelia, Stenomesson, Sternbergia, Strumaria, Tocantinia, Traubia, Trichlora, Tristagma (vč. Ipheion), Tulbaghia, Ungernia, Urceolina, Vagaria, Worsleya, Zephyranthes[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  2. The Plant List [online]. . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]