Jelení příkop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Násep Prašného mostu, v pozadí rovně běžící cesta a koryto Brusnice na úzkém dně dolního Jeleního příkopu.

Jelení příkop (německy der Hirschgraben) je přírodní rokle oddělující ostrožnu Pražského hradu od severního hradního předpolí. Příkop se rozkládá na ploše přes 8 ha podél potoka Brusnice od ulice U Brusnice k velké zatáčce Chotkovy estakády.

V Jelením příkopě se konají příležitostně různé kulturní a společenské akce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jelení příkop mezi Pražským hradem a královským letohrádkem v 1. polovině 19. století (Antonín Mánes).

Roklí protékal původně volně potok Brusnice, který byl později regulován a zčásti sveden do potrubí.

Za Ferdinanda I. byl příkop přemostěn Prašným mostem, který spojoval Hrad s Královskou zahradou. Příkop původně sloužil jen jako obranná bariéra, ale za vlády císaře Rudolfa II. sem byla vysazena vysoká zvěř, která se zde lovila, odtud pak pochází jeho název. Za Marie Terezie byl most překryt sypaným valem, který příkop rozdělila na horní část o rozloze přes 3 ha a dolní část o velikosti více než 5 ha.

8. května 1945 bylo na rampě nad Jelením příkopem německými vojáky zmasakrováno 21 českých zajatců a civilistů.

V druhé polovině 20. století byl příkop pro veřejnost uzavřený. K zpřístupnění došlo až za prezidenta Václava Havla. Na rekultivaci Horního příkopu se v 90. letech podílel architekt Petr Hlaváček. Dolní část byla poprvé zpřístupněna veřejnosti 5. června 1999. Dne 3. září 2002 byl otevřen tunel pro pěší skrz val Prašného mostu, postavený podle projektu Josefa Pleskota. Tak byla opět spojena horní a dolní část příkopu.

Horní Jelení příkop[editovat | editovat zdroj]

Horní Jelení příkop z Prašného mostu.

Do této části lze sestoupit ze zahrady Na Baště Kyklopským schodištěm, dále z ulice U Brusnice pěšinou ve svahu, nebo také dvěma cestami přímo z Prašného mostu vpravo od vstupu na hradní nádvoří.

Na dně příkopu se nachází louka a u ní bývalý domek medvědáře s medvědáriem, umělou jeskyní se dvěma zamřížovanými pseudogotickými portály a malou kamennou kašnou. Medvědárium nechal ve 20. letech 20. století zřídit T. G. Masaryk pro medvědy, které dostal darem od legionářů z Ruska, zaniklo v 50. letech. Naproti domku stojí pískovcová socha Ponocného, dílo Franty Úprky, dar od studentů hořické kamenické školy k 75. narozeninám milovanému presidentovi čsl. republiky T. G. Masarykovi, jak bylo uvedeno na podstavci. Původně stála uprostřed louky, kde po ní zbyl pískovcový základ a velký kruh v trávníku.

Dobu normalizace nepřežila grotta, umělá zřícenina s kašnou a dvojitým schodištěm, která byla v dobrém stavu přístupná ještě v roce 1969. Sloužila v těchto letech rovněž k odpočinku dobrovolným svatovítským zvoníkům (studentům a absolventům pražských vysokých škol) po mši a zvonění pro pana Františka Kardinála Tomáška ve významné církevní svátky. Místo je zarovnáno zasypaným severním svahem. Podobná úprava byla provedena s romantickými motivy a balvany z období prezidenta Masaryka na svahu východním u Prašného mostu.

Nad příkopem proti Šternberskému paláci je krásně opravená Masarykova vyhlídka, kde prezident Masaryk pod lipou odpočívával. Autorem je architekt Jože Plečnik. Vyhlídka nabízí nezvyklý pohled na areál Pražského hradu, Hradčany i na Petřín. Vede k ní cesta začínající proti domku medvědáře.

Dolní Jelení příkop[editovat | editovat zdroj]

Ze zatáčky Chotkovy silnice sem vede asfaltová přístupová cesta uzavřená branou. Veřejný vstup je brankou ve zdi královské fíkovny (do níž je vstup z Královské zahrady nebo z Chotkových sadů) nebo brankou z horní části ulice Na Opyši. Do příkopu se schází po dřevěných lávkách vedoucích po svahu. Další přístup je vedle Prašného mostu z okraje Královské zahrady. Poblíž pěšího tunelu jsou dvě moderní plastiky z masivních, v jednoduchých tvarech opracovaných kamenných bloků od Kurta Gebauera, Maska a Pyramidální trpaslík.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°5′30,3″ s. š., 14°24′1,97″ v. d.