Kaple svatého Kříže (Pražský hrad)
| Kaple svatého Kříže na Pražském hradě | |
 Kaple svatého Kříže na Pražském hradě | |
| Místo | |
|---|---|
| Stát |
 Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Městská část | Praha 1 |
| Obec | Hradčany |
| Lokalita | Pražský hrad |
| Souřadnice | 50°5′24″ s. š., 14°23′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická církev v Česku |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | První pražský vikariát |
| Farnost | sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha-Hradčany |
| Status | kaple |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Anselmo Lurago |
| Stavební sloh | baroko, klasicistní úprava |
| Typ stavby | kaple |
| Výstavba | 1756-1764 |
| Další informace | |
| Adresa |
Hrad - II. nádvoří Praha 1-Hradčany |
| Ulice | Druhé nádvoří Pražského hradu |
| Kód památky | 11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr) (součást památky Pražský hrad) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svatého Kříže na Pražském hradě je pozdně barokní stavba na II. nádvoří Pražského hradu. V současné době slouží jako výstavní síň pro expozici Svatovítského pokladu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kaple byla postavena v letech 1756 až 1767 pražským stavitelem italského původu Anselmem Martinem Luragem na místě starších budov stavebního úřadu a korunovační kuchyně Karla VI. z roku 1723, později používané jako hlavní strážnice. Autorem projektu byl Nicolo Pacassi, dvorní architekt Marie Terezie, od níž dostal za úkol přestavět Pražský hrad do barokní, více reprezentativní podoby.
Když se roku 1848 císař Ferdinand V. po své abdikaci s manželkou, císařovnou Annou Marií Piou usídlil na Pražském hradě, prošla kaple v letech 1852 až 1856 úpravami ve stylu klasicismu a historismu. Byla upravena její královská oratoř, pořízena dekorativní ornamentální výzdoba z bílého zlaceného štuku, fresky a do výklenků severního průčelí kaple osazeny sochy sv. Petra a Pavla z roku 1854 od Emanuela Maxe.
V letech 1918-1924 provedl další úpravy interiéru architekt Kamil Hilbert, oratoř byla zaslepena. V letech 1960 až 1963 byla kaple upravena na výstavní síň pro umístění Svatovítského pokladu (tzv. Klenotnice), který zde byl instalován v letech 1961-1989. Po roce 1990 sloužila jako informační středisko pro turisty. Od roku 2012 dosud je v ní opět expozice Svatovítského pokladu[1].
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér je pozdně barokní z let 1764-1765, stěny jsou obloženy bílým šedě žilkovaným mramorem, predela hlavního oltáře je z hnědého sliveneckého mramoru. Nedochovaly se však barokní malby Josefa Hagera. Převažují klasicistní úpravy z let 1850-1856, prováděné na objednávku císaře Ferdinanda V.
- Nástropní a nástěnné malby s náměty převážně ze Starého zákona namaloval Vilém Kandler, dekorativní rámce maleb nejsou autorsky doloženy, uvažovalo se o Josefu Navrátilovi.
- Obraz Ukřižování na hlavním oltáři namaloval František Xaver Palko. Sochy andělů vytvořil František Ignác Platzer.
- Boční oltáře:
- sv. Víta a Václava – obraz namaloval František Xaver Palko.
- sv. Terezie z Ávily a sv. Františka Serafínského – obraz namaloval František Xaver Palko.
- Křišťálové lustry a křišťálové žirandoly dodaly Harrachovské sklárny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kyzourová 2012, s. 3-6
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Ekert: Posvátná místa král. hl. města Prahy II., Praha 1883
- Ivana Kyzourová a kolektiv: Svatovítský poklad, katalog stálé expozice. Praha 2012 (úvodní text o kapli a o archeologickém výzkumu)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Kříže na Wikimedia Commons
