Matyášova brána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matyášova brána
Matyášova brána Pražského hradu
Matyášova brána Pražského hradu
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Hradčany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 11719/1-922 (PkMISSezObr) (součást památky Pražský hrad)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matyášova brána je slavnostní vstupní brána do Pražského hradu ze západu, z I. na II. nádvoří. Podle latinského nápisu byla pravděpodobně dokončena v roce 1614 za vlády císaře Matyáše I., odtud i její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital Giovanni Maria Filippi.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní brána vznikla zřejmě ještě na objednávku Rudolfa II. a Matyáš ji doplnil jen štukovým nápisovým polem v nástavci. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Pražský hrad od dnešního Hradčanského náměstí, a budovy správce pokladu a zbrojnice.

Za architekta brány je v literatuře na základě slohového rozboru shodně považován Giovanni Maria Filippi.[2]

V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta Nicolo Pacassiho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta Jože Plečnika.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Detail plastické výzdoby štítu

Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma obelisky po stranách. Nápisové pole v horní části nástavce je na rozdíl od ostatních částí brány, které jsou kamenné, provedeno pouze ze štuku. Byl proto vysloven předpoklad, že brána je ve skutečnosti o několik let starší (pravděpodobně provedena ještě na objednávku Rudolfa II.) a z roku 1614 pochází pouze štukové pole.[1]

Architektura brány je provedena velmi vynalézavým a nezvyklým způsobem, což se projevuje i ve zvláštní práci s řádovou superpozicí. Spodní část je řešena v rustikovém řádu, který je však kombinovaný s řádem toskánským. dórské kladí obsahuje v metopách vlysu znaky dědičných habsburských zemí (zleva: Horní Lužice, Lucembursko, Rakousko, Čechy, rodová orlice, Uhry, Morava, Slezsko, Dolní Lužice). Nástavec je v jónském řádu.[4]

Brána je členěna důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2). Paradoxní je též umístění spodní trojice klenáků na oknech nad bočními vchody. Těmito formálními hříčkami brána nepochybně patří ještě rudolfinskému manýrismu. Celkovým vyzněním a monumentalitou však průčelí Matyášovy brány náleží již také baroku a představuje tak jednu z prvních světských barokních staveb na území Čech.[4]

Nápis nad branou zní:

D[ominus] Matthias El[ectus] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV

tj. česky „Pan Matyáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“.

V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu. Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do Sloupové síně, odkud se vstupuje přes galerii do Španělského sálu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vlček 2000, str. 165.
  2. Vlček 2000, str. 165; Preiss 1986, str. 80.
  3. Vlček 2000, str. 185.
  4. a b Vlček 2000, str. 166.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlček, P. a kol.: Umělecké památky Prahy: Hradčany. Praha 2000.
  • Preiss, P.: Italští umělci v Praze. Panorama, Praha 1986.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]