Černá věž (Pražský hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černá věž
Černá věž z Jiřské ulice
Černá věž z Jiřské ulice
Poloha
Adresa Praha 1, Hradčany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 11719/1-922 (PkMISSezObr) (součást památky Pražský hrad)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černá věž (též nazývána Zlatá) je výrazná čtyřboká kamenná věž na východním konci Pražského hradu, k níž vedou Staré zámecké schody. Ačkoli prošla různými úpravami, zachovala si charakter středověké hradní věže ze 12. století. Je jedinou zcela dochovanou věží z původního románského opevnění.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Věž vznikla jako brána patrně současně s celým románským opevněním, krátce po roce 1135. Ve 13. století byla brána zazděna a věž dostala jehlancovou střechu. Za Karla IV. byla tato střecha pokryta pozlaceným olověným plechem a věži se říkalo také "Zlatá". V 15. století byla věž mírně zvýšena a zrušeno cimbuří na jejím ochozu. Na počátku sloužila věž obraně. V nejvyšším patře bylo obydlí hlásného, který v okolí sledoval blížící se nepřátele nebo případné požáry. 10. dubna 1538 věž po zásahu bleskem vyhořela a místnost v prvním patře byla patrně upravena na vězení.[1] Během velkého požáru hradu, Malé Strany a Hradčan 2. června 1541 byla věž uchráněna, ovšem její zdivo bylo od kouře natolik zčernalé, že se jí začalo říkat Černá věž. Dnes je veřejnosti nepřístupná a nachází se zde depozitář archeologických nálezů z Pražského hradu. [2]

Pohled od Opyše, který se za poslední staletí příliš neměnil

Vězni odboje 1547[editovat | editovat zdroj]

V době odboje nekatolických českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému roce 1547 bylo zatčeno přes 600 osob. Mezi nejpřednější vězně z Černé věže patřil staroměstský kancléř Sixt z Ottersdorfu. Ten byl dne 22. července "vržen do smradlavého sklepa v Černé věži", kde kvůli velkému zápachu mu šlo o zdraví i život, byl na žádost mocných přímluvců přemístěn do vězení s volnějším režimem.

Mezi politické vězně patřil i doktor Šimo Firmas. Byl obviněn, že v odboji skládal satirické písničky a básničky proti králi a katolické církvi. V Černé věži strávil dva týdny, odkud byl pak převezen do vězení na hradě Křivoklát. Byl mučen, ale vydržel, vina mu nebyla prokázána a když se mu zahojily rány po mučení na skřipci, byl propuštěn.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Románská čtyřboká věž s bránou, s půdorysem 11 x 11 m a tloušťkou zdí asi 2,4 m, severní zeď má tloušťku 3 m. Současná výška z vnější (východní) strany po gotickou římsu činí 26 m, původně byla věž asi o 2 m nižší. Vnější plášť věže tvoří původní kvádříkové zdivo z opuky, nároží v dolní části tvoří velké pískovcové kvádry.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UPP4 - Pražský hrad a Hradčany, str. 159
  2. Praha stověžatá - virtuální prohlídka z pražských věží
  3. HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Věže v dějinách stověžaté Prahy. 1.. vyd. Praha: Rozmluvy a Leda, 2008. 287 s. S. 39- 40. 
  4. UPP4 - Pražský hrad a Hradčany, str. 160

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Černá věž. Sv. 6, str. 614.
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy 4. - Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia 522 s. (Umělecké památky Prahy; sv. 4). ISBN 80-200-0832-2. (česky) [Dále jen UPP4 - Pražský hrad a Hradčany]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]