Sixt z Ottersdorfu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sixt z Ottersdorfu
Sixt z Ottersdorfu 1861.jpg
Narození 1500
Rakovník
Úmrtí 5. srpna 1583 (ve věku 82–83 let)
Praha
Povolání překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sixt z Ottersdorfu (kol. 1500, Rakovník5. srpna 1583, Praha) byl českým překladatelem, politikem, právníkem, humanistou a předním pražským patricijem 16. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studoval nejprve na Pražské univerzitě a poté ve Wittenberku. V Praze vlastnil řadu nemovitostí, například Sixtův dům na Staroměstském náměstí. Od roku 1546 byl kancléřem Starého Města pražského. Stal se mluvčím stavovského odboje vůči panovníkovi Ferdinandovi I.

Po porážce odboje v létě roku 1547 byl zbaven úřadu a na dva měsíce dokonce zajat v Černé věži[1] na Pražském hradě. Po propuštění se věnoval sepisování „samizdatových“ Akt aneb knih památných čili historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547, které byly polemikou s oficiálními Akty těchto všech věcí, které jsou mezi nejjasnějším knížetem a pánem, panem Ferdinandem (etc.) a jistými osobami z panského, rytířského a měšťanského stavu království Českého léta tohoto XLVII zběhly. Kromě toho provedl revizi a částečně i nový překlad (3. kniha Makabejská) Bible podle latinského a řeckého textu pro nové připravované vydání Bible Jiřím Melantrichem. Vydání, které je dnes známé jako Bible Melantrichova vyšlo v roce 1549 a pak ještě šestkrát. První vydání této bible se paradoxně tisklo v téže Netolického tiskárně, jako oficiální prohabsburská Akta těchto věcí, s nimiž Sixt ve svém spisku polemizoval.

Sixtova překladatelská a literární činnost je však daleko širší a dokládá nejen výbornou znalost jazyků, ale také široký humanistický rozhled.

Sixtův dům v Celetné ulici v Praze (v podobě dané barokní přestavbou ze čtyřicátých let 18. století) byl sídlem Sixta z Ottersdorfu

V šedesátých a sedmdesátých letech se Sixt opět vrátil do veřejného života. Jako zástupce měst se například účastnil jednání o České konfesi. Svědectví o těchto jednáních opět zpracoval formou psaného textu, tzv. Diaria. Podobně jako Historie oněch dvou nepokojných let je i Diarium důležitým pramenem historického poznání.

Jan Blahoslav jej roku 1570 právem nazval nejlepším Čechem ze všech přítomných pražských doktorů a mistrů.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Sixtovo jméno bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími (srov. Dvaasedmdesát jmen české historie).

Jeho nevlastním bratrem byl Ambrož z Ottersdorfu, původně písař Starého Města pražského, později brněnský městský písař a moravský prokurátor.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Věže v dějinách stověžaté Prahy. 1.. vyd. Praha: Rozmluvy a Leda, 2008. 287 s. S. 39 - 40. 
  2. Ambrož z OttersdorfuEncyklopedii dějin města Brna

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]