Rút
| Rút | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. století př. n. l. Moáb |
| Úmrtí | 13. století př. n. l. Kanaán |
| Místo pohřbení | Tomb of Jesse and Ruth |
| Občanství | Moáb |
| Nábož. vyznání | kananejské náboženství Mosaic Judaism |
| Choť | Bóaz[1] Mahlon[2] |
| Děti | Obéd[3] |
| Rodiče | Eglon |
| Příbuzní | Orpa (sestra) Noemi (tchyně)[4] Orpa (žena bratra dané osoby nebo jeho partnera)[5] Jišaj (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rút (hebrejsky רות, Rut, vykládá se jako „Společnice“, „Napojení“ či „Družka“)[6] je biblická postava, žena moábského původu, prababička krále Davida. O tom, jak se dostala do Davidova rodokmenu, vypráví stejnojmenná starozákonní kniha Rút, jeden z pěti svátečních svitků, tzv. megillot.
Rút byla Moabkou a podle židovské tradice byla navíc potomkem moabského krále Eglóna, kterého zabil soudce Ehúd.[7] Tato žena se vdala za Izraelitu, který za doby bídy, jež sužovala izraelskou zemi, odešel se svým otcem, matkou a bratrem za lepším živobytím do Moabu. Když zemřel on i jeho otec a bratr, a na živu zůstaly jen ovdovělé a bezdětné ženy, tzn. Rút, její švagrová Orpa a jejich tchyně Noemi, rozhodla se Noemi, že se na stará kolena vrátí ke svému lidu do Izraele. Rút se, na rozdíl od své švagrové, připojila k Noemi a odešla s ní. Je známá následujícím prohlášením, směřovaným ke své tchýni:
Kamkoli půjdeš, půjdu,
Kdekoli zůstaneš, zůstanu.
Rozdělí nás od sebe jen smrt.[8]
Tvůj lid je mým lidem a tvůj Bůh je mým Bohem.
Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována.
Ať se mnou Hospodin udělá, co chce!
V Izraeli se pak Rút vdala za Bóaze, Davidova praděda, kterého židovská tradice ztotožňuje se soudcem Ibsánem.[9]
Jelikož se Rút stala prababičkou Davidovou, je zmiňována i v Novém zákoně spolu s dalšími třemi ženami (Támar, Rachab a Batšebou) v rodokmenu Ježíšově.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruth 4.
- ↑ Ruth 4.
- ↑ Ruth 4.
- ↑ Ruth 1.
- ↑ Ruth 1.
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 421.
- ↑ MAIMONIDES. Výběr z korespondence. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1848-9. S. 55-56.
- ↑ Rt 1, 16–17 (Kral, ČEP)
- ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 54.
- ↑ Mt 1, 3–6 (Kral, ČEP)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Rut.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo RÚT.
- WIESEL, Elie. Příběhy o důvěře. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-468-0. 10. kapitola: Rút, babička králů, s. 125-137.
- JACOBEA, Alexandra. Rút. Praha: Biblion, 2023. 99 s. ISBN 978-80-88642-03-9.
- Pět svátečních svitků (Chameš megilot). Překlad Efraim K. Sidon. Praha: Jiří Blažek, Garamond, 2022. 173 s. ISBN 978-80-906510-6-7, ISBN 978-80-7407-500-1.
