Noemi (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Noemi se svými snachami na obraze Philipa H. Calderona

Noemi (hebrejsky נָעֳמִי‎, Na'omi), v českých překladech Bible přepisováno též jako Noémi, je jméno ženské postavy, o níž pojednává kniha Rút. Její jméno se vykládá jako „Má líbeznost“.[1]

Noemin příběh podle knihy Rút[editovat | editovat zdroj]

Noemi žila v době starozákonních soudců Izraele. Se svým mužem Elímelechem a syny Machlónem a Kiljónem bydlela v Betlémě. Když nastal v zemi hlad, odstěhovala se společně s manželem a syny do moábské země. Tam zemřel její muž a její synové se oženili s Moábkami Orpou a Rút, s nimiž měla Noemi dobré vztahy. Do deseti let však zemřeli i Noemini synové a Noemi začala pomýšlet na návrat do judského Betléma. Vyzvala proto své snachy, aby odešly do domů svých matek[2] a znovu se provdaly. I když zpočátku obě snachy o návrhu Noemi nechtěly ani slyšet, Orpa nakonec od Noemi odešla. Rút ale trvala na svém a odmítla Noemi opustit. Společně tedy odcestovaly z Moábu a do Betléma dorazily zrovna v době sklizně ječmene. Aby si zajistily obživu, Rút vyšla na pole paběrkovat a shodou okolností právě na pole Bóaze, Noemina příbuzného z manželovy strany. Ten si všiml její pracovitosti a také uctivosti, kterou projevovala nejen ke své tchyni, ale také k Tóře a izraelskému lidu. Když Noemi viděla, jak Bóaz po celou dobu sklizně projevuje její snaše zvláštní přízeň, dopomohla k tomu, aby Rút s Bóazem uzavřela levirátní sňatek. Z tohoto svazku vzešel potomek Obéd, jemuž se Noemi stala chůvou.[3] Obéd později zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida, jenž se stal izraelským králem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 318. 
  2. Rt 1, 8 (Kral, ČEP)
  3. Rt 4, 16 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]