Hrdly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrdly
Hlavní ulice od východu ke středu vsi
Hlavní ulice od východu ke středu vsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBohušovice nad Ohří
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel306 (2011)[1]
Katastrální územíHrdly (4,37 km²)
Nadmořská výška160 m n. m.
PSČ412 01
Počet domů102 (2011)[1]
Hrdly
Hrdly
Další údaje
Kód části obce48089
Kód k. ú.648086
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrdly jsou vesnice v okrese LitoměřiceÚsteckém kraji, jedna ze dvou místních částí města Bohušovice nad Ohří. Ves se rozkládá v rovinaté krajině v nadmořské výšce okolo 160 metrů po pravé straně řeky Ohře, zhruba dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic a šest kilometrů jihovýchodně od Litoměřic.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z příjmení Hrdlo ve významu ves Hrdlovy rodiny. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Heridel (993), Hrdel (1335), Hrdle (1380, 1395), Hrdly (1406), Hrdelské zbožie (1478), ve vsi Hrdlech (1552), Hrdly (1654 a 1845).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Část zámeckého areálu od jihu

Krajina v okolí vesnice je osídlena od pravěku. Nejstarší osídlení přísluší eneolitické kultuře se zvoncovitými poháry. Podle nálezů uložených ve sbírce Strahovské knihovny získaných při stavbě železniční trati Praha–Děčín zde v době bronzové žili příslušníci únětické, knovízské a středodunajské mohylové. Pozdější osídlení ve starší době železné náleží bylanské kultuře a pokračovalo i na přelomu doby halštatské a laténské a v době římské. Z jejího staršího období pochází žárový hrob objevený při stavbě železniční vlečky do Doksan.[3] V roce 2013 bylo při záchranném archeologické výzkumu během stavby haly společnosti EMCO odkryto a částečně prozkoumáno sídliště únětické kultury.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 993 a nachází se ve výčtu vsí, kterými kníže Boleslav II. obdaroval právě zakládaný Břevnovský klášter.[2] Jde však o mladší falzum,[5] a další zprávy pak jsou až ze čtrnáctého století.[2] V majetku kláštera vesnice zůstala do počátku husitských válek. V následujících desetiletích pravděpodobně patřila místní husitské šlechtě, ale prvním dalším známým majitelem byl až v roce 1478 Vilém z Konic a Kamýku. Král Ferdinand I. v roce 1546 vesnici zapsal městu Litoměřice, ale hned následujícího roku o ni město přišlo za účast na stavovském povstání. Panovník potom Hrdly vrátil Břevnovskému klášteru, kterému zůstala do stavovského povstání v letech 1618–1620. Od stavů vesnici v roce 1620 koupil Václav Vilém z Roupova, ale o dva roky později o ni přišel za svůj podíl na povstání.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Diskotéka Galaxy

Hrdly stojí v Dolnooharské tabuli, v podcelku Terezínská kotlina a okrsku Budyňská pahorkatina[6] na říční terase v nadmořské výšce asi 160 metrů.[4]geologickém podloží se vyvinuly sedimentární nezpevněné horniny[7] a váté písky patrné především v severní a severovýchodníé části katastrálního území. Místy se vyskytuje také spraš a ojediněle jílovité vápence. Převažujícím půdním typem je černozem.[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v teplé oblasti T2,[6] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[9]

Vesnice stojí na pravém břehu Ohře, asi jeden kilometr východně od řeky.[4] Ta před napřímením provedeným v letech 1780–1790 výrazně meandrovala a její ramena dosahovala až pod zástavbu vsi.[10] V přilehlém úseku řeky se do ní nevlévá žádný přítok,[4] ale archeologicky byla doložena existence nejméně jednoho drobného potoka.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 302 390 392 429 402 407 475 394 425 387 339 289 297 306
Domy 49 61 65 61 66 75 89 96 94 93 88 96 97 102

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pomník padlým v první světové válce
Silnice 608 přemosťuje železniční trať v prostoru zastávky Hrdly
  • Zámek Hrdly je barokní hospodářský komplex uprostřed vsi, někdejší rezidence břevnovských benediktinů, pocházející z roku 1747 (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer) s hospodářským dvorem a parkem na místě staršího zámečku ze 16. století. Přestavěn byl po požáru roku 1824.[5] Zámek je v havarijním stavu a je v něm umístěno několik bytových jednotek.
  • Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi v sousedství zámku, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází taktéž od K. I. Dientzenhofera.[13]
  • Křížek z roku 1897 při východním konci vsi na křižovatce silnic do Dolánek a Oleška. Dnes dochováno pouze torzo (kamenný podstavec).
  • Pomník obětem první světové války

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hrdly, s. 679. 
  3. a b SÝKORA, Milan; KOTYZA, Oldřich; TREFNÝ, Martin, 2014. Sídliště únětické kultury v Hrdlech, okr. Litoměřice. In: TREFNÝ, Martin. Podřipský muzejník. Roudnice nad Labem: Podřipské muzeum. ISBN 978-80-86924-23-6. S. 6.
  4. a b c d Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 2.
  5. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrdly – zámek, s. 156–157. 
  6. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 
  7. Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 4.
  8. Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 5.
  9. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  10. a b Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 3.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. 
  13. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrdly, s. 470. 
  14. Železnice Hrdly nádraží – Doksany cukrovar [online]. Zrušené a zaniklé železnice, 2007-10-28 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]