Bohušovice nad Ohří (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohušovice nad Ohří
Pohled na výpravní budovu, vzadu je obilní silo
Pohled na výpravní budovu, vzadu je obilní silo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
MěstoBohušovice nad Ohří
Souřadnice
Bohušovice nad Ohří
Bohušovice nad Ohří
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice559096[1]
TraťPraha–Ústí nad Labem–Děčín
Zabezpečovací zařízeníESA 11[1]
Dopravní koleje5[1]
Nástupiště (nástupní hrany)3 (4)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaAutobus
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušovice nad Ohří je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice na trati Praha – Ústí nad Labem – Děčín.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice byla postavena v roce 1850 při výstavbě železnice z Prahy do Drážďan. První vlak do stanice vjel 1. června 1850.[3] Vedle patrové výpravny s restaurací byl postaven sklad zboží a remíza se skladem uhlí. Naproti výpravny přes koleje byla postavena patrová vodárna s postranními křídly.

Dne 1. června 1943 byla zprovozněna železniční odbočka do židovského koncentračního tábora, který byl umístěn v pevnosti Terezín. Drážní vlečka zvaná Židovka (její část) s bývalou váhou je kulturní památka ČR.[4]

Jihovýchodně od stanice se nachází železniční most který byl postavený přes řeku Ohři v roce 1848. Empírový most je kulturní památkou ČR.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Návrh stanice zpracoval architekt Anton Jüngling. Výpravní budova byla patrová podlouhlá stavba na straně kolejiště se čtyřmi mělkými rizality a středním křídlem o pěti okenních osách. V devadesátých letech 19. století byla výpravní budova upravena podle návrhů architekta NStB Johanna Oehma. Úpravy se dotýkaly jak vnitřní dispozice, tak vnějšího vzhledu. Uvnitř vstupního křídla byly odstraněny příčky pro vytvoření většího vestibulu, z něhož se vcházelo do zvětšených čekáren II. a III. třídy a spojovací chodby, která vedla k nástupišti. Venkovní fasáda byla členěna pásovou bosáží se zvýrazněnými záklenky nad okny a bosovanými nárožími. Okna byla segmentově ukončená. Střední dvojice rizalitů byly ukončeny atikovými štíty s čučky ve vrcholech. V šedesátých letech 20. století byla výpravna opět upravena. Fasáda byla vyhlazena, atikové štíty odstraněny, segmentová okna nahrazena okny pravoúhlými. Členění je provedeno lizenovými rámy. Stavba má zachovanou hmotovou dispozici, v interiéru vestibulu se dochovaly některé plastické detaily.[6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Plánek stanice Bohušovice nad Ohří. Portál Provozování dráhy. SŽDC, leden 2011. 
  2. Železniční stanice Bohušovice n.Ohří | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2019-06-27]. Dostupné online. 
  3. Historie města Bohušovice n.O.: Bohušovice nad Ohří. www.bohusovice.cz [online]. [cit. 2019-06-27]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-28]. Identifikátor záznamu 154617 : drážní vlečka zv. Židovka s bývalou váhou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-27]. Identifikátor záznamu 138083 : železniční most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  6. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 135–137. 
  7. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 92. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Ostrava, 2016. ISBN 9788085034912. S. 271. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]