Děčín hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Děčín hlavní nádraží
Staniční budova
Staniční budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Město Děčín
Ulice Čsl. mládeže
Souřadnice
Děčín hlavní nádraží
Děčín hlavní nádraží
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 55659
Tratě 073, 081, 090, 098, 132
Nadmořská výška 135 m n. m.
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Dopravních kolejí 8 (osobní n.) + 13 (nákladové n.) + 7 (kolejová skupina střed)
Nástupišť (hran) 4 (7)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Autobus
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceBankomatPlatba v EurechČD centrumPoštaVeřejné parkovištěSchodištěVýtahy
Kód památky 15173/5-5830 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děčín hlavní nádraží je centrální železniční stanice v děčínské čtvrti Podmokly na adrese Čsl. mládeže 89/4. Vede přes něj první tranzitní železniční koridor a čtvrtý tranzitní železniční koridor (tratě Praha – Děčín a Děčín – Drážďany), do stanice ústí také tratě z Ústí nad Labem (pravobřežní), z Benešova nad Ploučnicí a z Oldřichova u Duchcova, kam se však v současné době pravidelně nejezdí, existují pouze turistické vlaky do Telnice.[zdroj?] Nádraží má 4 nástupiště dostupné z podchodu po obyčejných schodech nebo výtahem. Je to také významná pohraniční stanice zejména pro vlaky dálkové dopravy jež zde mají první stanici na území Česka.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1850 společnost Severní státní dráhy ve vsi Weiher a Podmokly (dnes Děčín hlavní nádraží) postavila přechodovou pohraniční stanici mezi Rakouskem a Saskem. Ve stanici byla postavena provizorní hrázděná stavba ve které byly společnosti NStB a saské dráhy, rakouský i saský celní úřad, policejní a poštovní úřad. Pro zaměstnance saské dráhy a celníky byly v roce 1952 postaveny tzv. saské domy. V letech 1864–1865 byla postavena novorenesanční výpravní budova podle projektu Carla Schumanna společnostmi StEG a královské Saské státní dráhy.[1][2]

Současný provoz osobní dopravy[editovat | editovat zdroj]

Ve stanici zastavují veškeré vlaky dálkové osobní dopravy EuroCity spojující Prahu s Berlínem, Hamburkem, popř. Kielem či Lipskem. Kromě výše uvedených relací zde zastavují rychlíky spojující Děčín s Prahou a Ústí nad Labem s Libercem a samozřejmě i regionální osobní vlaky.

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova je zděná patrová podsklepená stavba s rizality, které jsou uprostřed a po stranách s přistavěnými pavilony. Stavba je postavena na otevřeném půdorysu písmene U z pískovcových kvádrů na bosované podezdívce a je ukončena valbovou střechou. Bosovaná jsou nároží, podlaží dělí kordonová římsa. Okna v přízemí jsou půklruhově zaklenutá v profilovaných šambránách. Pod nimi jsou jednoduchá sklepní okna. Okna v patrech jsou sdružená obdélná v profilovaných šambránách a průběžnou podokenní římsou. Okna v pavilonech jsou v s půlkruhovým zakončením s šambránami s ušima a nadokenními římsami.[3][1] Výpravní budova byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou ČR.[4]

Tunely[editovat | editovat zdroj]

Mezi stanicemi Děčín hlavní nádraží a Děčín-Přípeř na trati 098 Děčín – Bad Schandau se nachází dva dvojkolejné tunely, které byly postaveny v roce 1950. Oba tunely zdobí kamenné portály v romantizujícím slohu, které zdobí korunní přímá římsa s obloučkovým vlysem a jsou ukončeny cimbuřím. Tunel Ovčí stěna (ev. č. 74) je ražen pod Pastýřskou stěnou v tvrdé pískovcové skále bez vyzdívky, je dlouhý 279 m. Následuje tunel Červená skála (ev.č. 75), který je ražen pod Špičákem v délce 143 m a je vyzděn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271, [1] s. s. Dostupné online. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 160–167. 
  2. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 stran s. Dostupné online. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 104. 
  3. Detail dokumentu - G0280758. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-02]. Identifikátor záznamu 125637 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]