Kostel svatého Václava (Rozbělesy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Kostel svatého Václava
v Děčíně-Rozbělesích
Průčelí kostela sv. Václava v Rozbělesích
(v roce 2015)
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Ústecký
okres Děčín
Obec Děčín
Lokalita Podmokly
Souřadnice
Kostel svatého Václavav Děčíně-Rozbělesích
Kostel svatého Václava
v Děčíně-Rozbělesích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Děčín-Podmokly
Status filiální kostel
(původně farní kostel[1])
Užívání příležitostné
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1732-1783
Odkazy
Adresa Ústecká ul.
Děčín-Rozbělesy
Oficiální web web kostela
Kód památky 18577/5-4101 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Děčíně-Rozbělesích je barokní sakrální stavba postavená podle plánů architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera stojící na Ústecké ulici v Děčíně-Rozbělesích. Chrám stojí v průmyslové zóně a je od druhé poloviny 20. století zastíněn okolními továrnami. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavba stojí přibližně v místech původního středověkého kostela, který byl v pramenech uváděný od roku 1363. Znovu byl tento původní kostel postaven v roce 1579, a nakonec byl stržen v roce 1731, před započetím stavby současného kostela. Se stavbou, podle Dientzenhoferových plánů, bylo započato roku 1732, ale pro nedostatek peněz se jeho stavba protáhla na padesát let. Dokončen by až roku 1783 podle projektu upraveného místním architektem Janem Václavem Koschem, který při stavbě věže v roce 1799 zde spadl z lešení a zabil se.[3] K větší opravě došlo v roce 1936. Od 50. let 20. století sloužil jako skladiště. I přes dílčí opravy se dodnes nachází tato barokní památka ve velmi vážném stavu. Na počátku 21. století existuje iniciativa o opravu této barokní kulturní památky.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o podélnou stavbu s osmibokou lodí. Presbytář je obdélný. Kostel má apsidu a dva postranní přístavky. Průčelí je dvouvěžové, členěné pilastry, které jsou zdvojeny na středí, vyhloubené části. V ose kostela je obdéný potál s bočními pilastry a polokruhově ukončené okno s klenákem. Střední část je zakončena segmentovaným štítem s nástavcem s trojúhelníkovým ukončením, nikou a bočními volutovými zdmi. Nad bočními osami průčelí obou věží se zaoblenými nárožími, lizénovým rámci a okny s odsazeným polokruhem jsou cibulové báně. Na bočních fasádách jsou zdvojené a podložené lizény, obdélná okna zakončená odsazeným polokruhem s velkým klenákem a oválná okna v kladí. Kostel kryje mansardová střecha.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Presbytář je obdélný. Je sklenut plackou a v závěru paprsčitě. Stěny jsou členěny podloženými pilastry a svazky pilastrů. Loď je osmiboká s bočními vysokými slepými arkádami, které jsou v úhlopříčkách rámované dvěma pilastry s úseky kladí a segmenovanou sponou. Loď je zaklenuta plochou oválnou kupolí. Kruchta kostela je konvexně vyložena do prostoru a je podklenuta plackou. Sakristie má valenou klenbu s navzájem se stýkajícími lunetami.

Vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

K vybavení kostela patří hlavní rokokový oltář. Je portálový a nověji upravený. Oltář má barokní obraz sv. Václava mezi anděli a sochy sv. Josefa, Ivana a Boha Otce. Je doplněn i o nový obraz Panny Marie. Dva protějškové boční oltáře pocházejí z konce 18. století, avšak byly nově upraveny. Jeden z nich má obraz Zvěstování Panny Marie, který pochází z doby výstavby kostela, a sochy sv. Josefa a Anny. Druhý, pocházející z 19. století, má obraz Ukřižování a sochy sv. Antonína a zřejmě Kláry. Kazatelna je z 2. poloviny 18. století. Je klasicistní se sochami sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty na meandrových konzolách a se sochou sv. Petra na stříšce. Autorem je řezbář, který vyzdobil i hlavní oltář. Kamenná křtitelnice pochází ze 17. století. K interiéru patří i velký barokní krucifix. Vybavení kostela je na začátku 21. století, z důvodu špatného stavu kostela, v depozitáři.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 44-45. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-25]. Identifikátor záznamu 129293 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 46. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]