Masarykovo náměstí (Děčín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Masarykovo náměstí v Děčíně
Děčínské Masarykovo náměstí
Děčínské Masarykovo náměstí
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoDěčín
Poloha
Historie
Pojmenováno poTomáš Garrigue Masaryk
Další údaje
Kód ulice88757
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Masarykovo náměstí je veřejné prostranství v Děčíně, v okrese Děčín v Ústeckém kraji, které dříve tvořilo centrum města. Je dlouhé 125 metrů a široké 77 metrů. Před první světovou válkou se náměstí jmenovalo „Tržní“, neboť se zde pořádaly řemeslné a farmářské trhy. Tyto trhy také několikrát navštívil během svých pobytů v Saské obci Žandov pozdější prezident T. G. Masaryk. Tam ho také (26. července 1914) zastihla zpráva o vyhlášení první světové války.

Popis náměstí[editovat | editovat zdroj]

Náměstí je obklopeno měšťanskými domy, které jsou postaveny převážně ve slohu severské renesance. Tyto domy byly majetkem pánů z Bünau. Zdobné portály odrážely bohatství tehdejších majetných měšťanů. V 60. letech 20. století, tedy v období panelové výstavby, byla severní strana domů stržena a s nimi byl zničen i starý Wernerovský dům, který naposledy sloužil jako hotel Praha. Gotickou Madonu, která zdobila jeho průčelí, se podařilo zachovat a je uložena v okresním muzeu. V důsledku demolic po roce 1960 a dalšími nevhodnými zásahy v době normalizace bylo náměstí – jako centrální městský prostor – závažně narušeno.[1]

Kašny[editovat | editovat zdroj]

Secesní kašna na Masarykově náměstí v r. 2012

V okolí náměstí stálo dříve několik pěkných kašen. Na samotném náměstí pak byly od 14. století další dvě a v roce 1509 byla postavena kašna další. Barokní osmiboká kašna dosud stojí poblíž kostela svatého Václava a Blažeje. Roku 1907 byla postavena uprostřed náměstí secesní kašna od Rudolfa Weyra, která má pravoúhlou nádrž, skalnatý základ a vyrůstají z ní pařezy s větvemi držící okrouhlou mísu. Na kašně se původně nalézalo šest bronzových figur (dřevorubce, jeho dcery, spícího trpaslíka, dvou krkavců a na vrcholu Labské víly), znázorňujících pověst o prameni v Loubské rokli. Tyto sochy byly zrekvírovány za druhé světové války. Později byla vrcholová socha Labské víly nahrazena pískovcovým květem, který je v současnosti (2016) odstraněn a uvažuje se o rekonstrukci a instalaci replik původních plastik. To je ztíženo tím, že se nedochovala, kromě nepříliš kvalitních fotografií, žádná dokumentace.

Loretánská kaple[editovat | editovat zdroj]

V letech 16681670 byla postavena loretánská kaple s hraběcí hrobkou Thunů. Kapli nechal postavit Maxmilián hrabě Thun a svou velikostí a monumentálností se stala dominantou celého náměstí. Kaple byla chráněna topoly a obklopovala ji balustráda a ozdobné sochy. Rostoucí provoz ve městě však měl za následek likvidaci památky a ta musela být v roce 1885 stržena. Ještě před stržením stavby však byla supraporta (tedy zdobený vnitřek pole nad vchodem do kaple) přenesena z podnětu místodržícího Thuna na hospodářskou budovu zámku v Jílovém u Děčína, kde je zachována. Další prvky kaple byly použity při výstavbě tehdejších nových domů v Děčíně.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Město Děčín. Děčínské památky: Masarykovo náměstí. 27.08.2008. Dostupné z WWW.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 140764 : zámek Jílové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. (foto na str.44)