Jan Václav Kosch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Václav Kosch
Narození 1718
Zvoníčkov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 18. dubna 1798 (ve věku 79–80 let)
Děčín
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Václav Kosch, německy Johann Wentzl Kosch (před 28. červnem 1718 Zvoníčkov18. dubna 1798 Děčín[1]) byl hraběcím thunovským zednickým mistrem, stavitelem v Děčíně a v severních Čechách. Je představitelem doznívající dienzenhoferovské tradice. K jeho dílům patří řada kostelů a budov.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze zednického rodu Koschů, který již jistě od počátku 17. století působil na kláštereckém panství Thunů. Narodil se rychtáři Ondřeji Koschovi a jeho manželce Regině ze Zvoníčkova. Byl třetím dítětem ze sedmi, které se narodily tomuto páru. Pokřtěn byl 28. června roku 1718 v úhošťanském kostele svatého Havla jako Joannes Wenceslaus. Z kláštereckého panství se přestěhoval do Děčína. Nadále zůstal thunským poddaným a o propuštění z poddanství žádal hraběte Jana Josefa Thuna.

Vyučil se a v 28 letech složil mistrovské zkoušky v zednickém cechu. Dne 18. listopadu roku 1748 se zednický mistr Jan Václav Kosch oženil s Annou Františkou Honneterovou († 7. ledna 1771), dcerou lazebníka Hanse Honnetera. Svatba se zřejmě konala v Děčíně. Kosch s ní měl zřejmě tři děti: Františka Xavera (* 1749), Annu Terezii (* 1751) a Annu Františku (* 1754).

Stavební dílo[editovat | editovat zdroj]

Některá stavební díla prováděl samostatně, na některých se spolupodílel. V první polovině padesátých let 18. století se účastnil obnovy kostela svatého Václava a Blažeje v Děčíně. V letech 1756–1758 stavěl kostel v Arnolticích. V letech 1764–1769 vedl druhou etapu dostavby farního kostela svatého Václava v Rozbělesích a tvůrčím způsobem změnil původní projekt Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V 1772–1774 se podílel na realizaci hrubé stavby kostela svatého Václava v Srbské Kamenici. V roce 1774 vedl stavební práce na varnsdorfském kostele svatých Petra a Pavla. V roce 1776 započala stavba kostela svaté Maří Magdalény v Kerharticích u České Kamenice podle Koschova návrhu. V roce 1777–1782 se účastnil stavby kostela svatého Vavřince v Práchni a v téže době také v Kytlicích na stavbě kostela svatého Antonína Paduánského.

Po roce 1780 stavěl kostel svatého Petra a Pavla ve Volfarticích u České Lípy. Ke konci roku 1783 vykonával stavební dozor na obloukem Kostelní brány v Děčíně. V letech 1786–1787 byl ve Hřensku postaven pod Koschovým vedením kostel svatého Jana Nepomuckého.[zdroj?] Od roku 1786 se účastnil přestavby děčínského zámku.[2] Funkci hlavního thunského stavitele zastával zřejmě až do roku 1790. V roce 1787 zástupci Nového Boru s Koschem sepsali smlouvu na stavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie, ale protože Kosch vedl stavbu již od roku 1786, jednalo se o retroaktivní sepsání smlouvy. V dubnu 1788 sepsal smlouvu na provedení staveb kostela svatého Františka Xaverského v Bělé u Děčína a kostela svaté Anny v Tisé. Květnem roku 1788 je datován Koschův rozpočet na úpravu kamenné zvonice u kostela svatých Petra Pavla v Horním Prysku. V Děčíně se zřejmě podílel na stavbách několika měšťanských domů a zřejmě i na kapli Panny Marie Pomocné vedle kostela svatého Václava a Blažeje, i když její základ je zřejmě starší z roku 1726. Koschovi také bývá připisován, podle architektonických znaků, i kostel svatého Jana Křtitele v Horních Habarticích.

Jan Václav Kosch zemřel v 81 letech 18. dubna 1798 po pádu ze zdi při stavebních pracích na děčínském zámku, jehož klasicistní přestavbu realizoval. Pohřben byl 21. dubna 1798.

Další díla[editovat | editovat zdroj]

  • budova lesního úřadu v Děčíně
  • měšťanské domy v Děčíně

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Děčín
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Děčín – zámek, s. 87. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MANDAŽIEV, Petr. Jan Václav Kosch severočeský stavitel pozdního baroka. Praha, 2007. 85 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Mojmír Horyna. Dostupné online.
  • ZAHRADNÍK, Pavel. Zednický rod Koschů a Jan Kryštof Kosch, neznámý stavitel z Klášterce nad Ohří. Průzkumy památek. 2000, čís. 1, s. 101. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]