František Pařil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Pařil
Církev Římskokatolická církev
Provincie Moravská církevní provincie
Diecéze Diecéze brněnská
Svěcení
Kněžské svěcení 1937
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 27. ledna 1911
Místo narození Vidonín (farnost Heřmanov u Velké Bíteše),
Datum úmrtí 3. srpna 1951
Místo úmrtí věznice Jihlava,
Příčina úmrtí poprava oběšením
Některá data mohou pocházet z datové položky.

P. František Pařil (27. ledna 1911 Vidonín3. srpna 1951 Jihlava) byl římskokatolický duchovní, administrátor farnosti Horní Újezd, který se stal obětí justiční vraždy v souvislosti s "Případem Babice".

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vidoníně u Velké Bíteše v roce 1911. Vystudoval gymnázium v Tišnově, a po studiích bohosloví byl v roce 1937 vysvěcen na kněze. Jako kaplan a později administrátor vystřídal během let několik farností. K 8. červenci 1948 byl ustanoven administrátorem v Horním Újezdu u Třebíče. Zde se v roce 1951 dostal do kontaktu s Ladislavem Malým, který se prezentoval jako protikomunistický odbojář (byl však pravděpodobně v kontaktu s StB, což se dosud nepodařilo dokázat).[1] Malý, který v okolí prováděl různé pochybné "odbojové" akce, nevzbuzoval jeho důvěru. Doprovázel jej však Antonín Mityska, kterého Pařil znal již delší dobu. Malý se na hornoújezdské faře zdržoval od 24. do 26. června. P. Pařilovi jeho přítomnost vadila, ale rovněž jej nechtěl udat.

Malý následně 2. července 1951 zorganizoval přepadení schůze MNV v Babicích, při kterém byli zastřeleni tři funkcionáři (všichni členové KSČ).[2] Bezpečnost následně provedla zátah na Malého spolupracovníky, a 5. července zatkla i P. Františka Pařila. Ten byl odvezen do Jihlavy a v průběhu vyšetřování na něm bylo vynuceno doznání, že Malého skrýval dobrovolně, že se aktivně účastnil plánování vraždy patnácti komunistů v Šebkovicích (ke které nedošlo) a že se chystal k další spolupráci s Malého skupinou. Žádné z těchto obvinění se nezakládalo na pravdě.[3]

P. Pařil byl v monstrprocesu ve dnech 12.–14. července 1951 v Jihlavě odsouzen k trestu smrti. Dne 3. srpna 1951 byl na dvoře jihlavské věznice oběšen. Po smrti byl zpopelněn, a pohřben do hromadného hrobu v Brně. Urna s popelem byla v roce 1968 vydána příbuzným, a pohřbena tajně na hřbitově v Heřmanově u Velké Bíteše. V roce 2011 byla urna vyzvednuta a pohřbena na čestném místě u hlavního hřbitovního kříže.[4]

Brněnský biskup Karel Skoupý byl donucen P. Pařila (spolu s dalšími dvěma kněžími brněnské diecéze, kteří byli v souvislosti s Babicemi popraveni – P. Janem Bulou a P. Václavem Drbolou) posmrtně degradovat. Tuto degradaci v roce 1999 biskup Vojtěch Cikrle zrušil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Případ Babice [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  2. RÁZEK, Adolf. Adolf. StB + justice : nástroje třídního boje v akci Babice. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2002. Dostupné online. s. 8.
  3. DOLEŽALOVÁ, Markéta. František Pařil (1911–1951) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  4. ČT 24. František Pařil dnes nalezl klid na heřmanovském hřbitově [online]. ČT 24, 2011-09-18 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]