Karla Prokšová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karla Prokšová
Narození18. září 1885
Bohušice u Mor. Budějovic
Úmrtí7. května 1971 (ve věku 85 let)
Praha
Povoláníspisovatelka, dramatička, prozaička a redaktorka
Významná dílaRézini ženiši
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karla Prokšová (provdaná Geussová) (18. září 1885 Bohušice – 7. května 1971 Praha) byla česká prozaička a dramatička, témata čerpala především z Hané.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Bohušicích, v rodině láníka Františka Prokeše a jeho manželky Kateřiny, rozené Doležalové.[1] Do měšťanské školy chodila v Moravských Budějovicích. V té době bydlela u svých prarodičů v Lukově.[2] Osobně se znala s básníkem Otokarem Březinou, který žil od roku 1901 v nedalekých Jaroměřicích nad Rokytnou.[3]

Dne 15. listopadu 1909 se Karla Prokšová provdala v Jaroměřicích nad Rokytnou za vdovce Artura Geusse (1881–??), úředníka úřadu pro vyměřování poplatků v Praze.[4] První manželka Artura Geusse zemřela 20. března 1909.[5][p 1] Z prvního manželství měl Artur Geuss dceru Marii (1903–??) a syna Artura (1904–??). Karle Prokšové-Geussové se v manželství narodil syn Arnošt (1910[6]–??).[7] V roce 1921 bylo její manželství prohlášeno za rozloučené.[4]

Spisovatelské dráze se věnovala od počátku 20. let dvacátého století, kdy ji k ní přivedl tehdejší redaktor deníku Venkov Petr Fingal[p 2] (1889–1940). V té době žila především z honorářů za své příspěvky, které uplatňovala především v periodikách spjatých s agrární stranou.[8][p 3]

Je pohřbena na pražském hřbitově Malvazinky.[9]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Přestože otcovo příjmení bylo Prokeš a spisovatelka sama byla v úředních dokumentech (matrika oddaných, soupis pražských obyvatel) zapsána jako Prokešová, svá díla vydávala důsledně pod příjmením Prokšová či Prokšová-Geussová.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Karlu Prokšovou většinou inspiroval hanácký venkov, který byl protikladem ke zkaženosti velkoměsta.[8] Předválečná krititika přijímala její díla spíše vlažně;[10] ve své době ale byla oblíbená a to jak její tvorba pro dospělé, tak divadelní hry pro děti.[8] Jazykově využívala tzv. horácké nářečí svého rodiště,[2] které patří do podskupiny hanáckých (středomoravských) nářečí.[11]

Příspěvky do denního tisku a časopisů[editovat | editovat zdroj]

Do periodik přispívala Karla Prokšová ve 20. a 30. letech 20. století. Jednalo se o povídky, ale i romány na pokračování.

Próza (knižní vydání)[editovat | editovat zdroj]

  • Povídky z vesnického života (Holešov, Tuček, 1925)
  • Rézini ženiši (román z jihozápadní Moravy, Olomouc, R. Promberger, 1925)
  • Slaboši (román, Praha, Pražská akciová tiskárna, 1925)[12]
  • Pro lepší osud (román, Praha, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1929 a 1930)
  • Pro selský lán (Román, Praha, Družstevní noviny, 1938)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Rarášek (Veselá pohádka o 4 dějstvích, Praha, Fr. Švejda, 1924? a 1930)
  • Blud (Hra o čtyřech dějstvích, Praha, Fr. Švejda, 1928 a 1935?)
  • Me sme me! (Veselohra o 4 jednáních, Praha, Fr. Švejda, 1928 a 1935?)
  • Ježíškův posel (Dětská vánoční hra o 3 dějstvích, Praha, Fr. Švejda, 1930?)
  • Nevěsta s dukáty Veselohra o čtyřech jednáních, V Praze, Fr. Švejda, 1934)

Posmrtné vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Rézini ženiši (román z jihozápadní Moravy, uspořádal a k vydání připravil Pavel Kryštof Novák, Třebíč, Akcent, 2001)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ První manželka zemřela náhle ve věku 28 let, příčinou bylo tuberkulózní chrlení krve
  2. ↑ Vlastním jménem František Fingl.
  3. ↑ Lexikon české literatury uvádí, že byla v té době vdova bez penze. Vzhledem k rozluce manželství v roce 1921 se jedná o omyl či chybnou informaci ze spisovatelčina okolí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matrika narozených, Jaroměřice nad Rokytnou/Bohušice, 1791-1892, snímek 51, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Rozhlas Vysočina: Horácké nářečí (0.44'-2.35')
  3. ↑ Kraj Vysočina: Karla Prokšová - neprávem opomíjená spisovatelka. www.ikrajvysocina.cz [online]. [cit. 2017-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-22. 
  4. ↑ a b Matrika oddaných, Jaroměřice nad Rokytnou/Bohušice, 1791-1921, snímek 31
  5. ↑ Matrika zemřelých, Všeobecná nemocnice Praha, 1907-1911, snímek 206
  6. ↑ Matrika narozených, Nusle, 1909-1911, snímek 217, Záznam o narození a křtu
  7. ↑ Soupis pražských obyvatel, Geuss Artur
  8. ↑ a b c SVADBOVÁ, Blanka. Karla Prokšová. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/II. P–Ř. S. 1117–1118.
  9. ↑ Region Vysočina.cz: Čtyřicet let od úmrtí spisovatelky Karly Prokšové
  10. ↑ Miloslav Hýsek: Dva ženské romány (recenze). Národní listy. 14. 5. 1926, s. 1–2. Dostupné online. 
  11. ↑ Ohlasy dění na Boskovicku: Rendez-vous s jazykem - Nářečí malohanácké, horácké a horské
  12. ↑ Moravská orlice, 26. 9. 1926, s.6, Literatura (recenze rom. Slaboch, v systému Kramerius

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVADBOVÁ, Blanka. Karla Prokšová. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/II. P–Ř. S. 1117–1118.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karla_Prokšová&oldid=23705293“