Rondel (pravěká stavba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rekonstrukce rondelu z období neolitu v Künzing-Unternberg

Rondel je monumentální pravěká stavba kruhového půdorysu. Objevuje se v Podunají v průběhu neolitu, odkud se rozšiřují na západ na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a v eneolitu až do Británie.

Architektura rondelů[editovat | editovat zdroj]

Rondely jsou kruhové areály o průměru od 30 do 210 metrů (nejčastěji mezi 55 a 97 m)[1], které se regionálně liší, ale většinou jsou obehnané příkopem (obvykle jedním až třemi) a často jednou nebo více kůlovými palisádami. Vnitřní prostor nebyl obýván, ale nachází se zde jámy (možná obětní), pozůstatky pecí a ohnišť. Rondely se často vyskytují na vyšších místech sídliště s dobrým rozhledem.

Funkce rondelů[editovat | editovat zdroj]

Vědci vedou spory o jejich funkci. Jejich názory by se dali rozdělit do skupin:

  • Místa kultu → Nábožensko-rituální
  • Opevnění → Vojenský
  • Místo setkání a obchodu (tj. výměny) → Společenský
  • Místo společné práce, která sceluje společnost → Sociální
  • Místo pro provozování her [1]
  • Místo sloužící pro provozovaní proto-divadelních forem – rituálů v kontextu obřadů[2]

Nejčastěji se vyskytuje názor, že rondely měly více funkcí, například že se jedná původně o rituální stavby (nejstarší stavby tohoto typu v dějinách lidstva), které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit.

Sémantický význam[editovat | editovat zdroj]

Rondel je historickým příkladem toho, jakou sílu má symbol kruhu. Znak kruhu se dá interpretovat jako symbol cykličnosti času a koloběhu života i přírody. Kruh je antropologický prazáklad symbolu našeho lidstva.[2]

Lokality s rondely[editovat | editovat zdroj]

Z území Evropy je známo přes 100 rondelů. U nás se rondely vyskytují v období kultury s vypíchanou keramikou (4900–4200 př. n. l.) a kultury s moravskou malovanou keramikou.

Příklady rondelových lokalit:

Rondely v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 byly rondely popsané v šestnácté části seriálu Záhady.sk, který se zabýval záhadnými místy na Slovensku. Byl zde popsán rondel v Bučanech s odbornými komentáři komentármi PhDr. Juraje Pavúka DrSc. (rondel v Bučanech) a PhDr. Rudolfa Irša (rondel v Holíči).[5]

V roce 2013 vydal experimentální bubeník a skladatel Lucas Perny sólové album The Rondel[6], které bylo inspirováno rondely, o kterých také napsal svou vědeckou práci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KVĚTINA, Petr; KVĚTINOVÁ, Sylvie; ŘÍDKY, Jaroslav. Rondely – možné doklady nejstarších hřišť [online]. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2009, [cit. 2014-10-28]. Dostupné online.  
  2. a b c PERNÝ, Lukáš. Rondely – praveká architektúra plná otáznikov. Posterus. 2013, roč. 6, čís. 2. ISSN 1338-0087. (slovensky) 
  3. Archeologové našli u Kolína pravěké rondely a hroby z doby bronzové. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2009-11-09 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  4. RANDÁK, Vojtěch. Výstavba úseku stavby R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice [online]. Ostrava: KONSTRUKCE Media, 2014-04-25, [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.  
  5. http://www.youtube.com/watch?v=23B0XQDjjQE
  6. DANKO, Marek. Lucas Perny – The Rondel [online]. Hudba.sk, 2013-07-21, [cit. 2014-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]