Letecká archeologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podrobnější informace naleznete v článku Fotografie ze vzduchu.
Letecký pohled na Grézac z prehistorického období; velké galské pohřebiště s různými strukturami kruhového nebo čtvercového tvaru
Letecký snímek galské lokality Barzan s vegetačními příznaky římské architektury

Letecká archeologie je druh archeologické prospekce. Řadí se mezi nedestruktivní archeologické metody. Pomocí leteckého pozorování a fotografického snímkování jsou na základě půdních, vegetačních, stínových a jiných příznaků vyhledávány, identifikovány a evidovány archeologické objekty. Letecká archeologie se rovněž zabývá vyhodnocením leteckých snímků, které nebyly pořízeny pro archeologické účely. Archeologická letecká fotografie vychází z metod vojenského leteckého průzkumu. V méně častých případech využívá i dálkového průzkumu Země pomocí družic.

Technika leteckého průzkumu[editovat | editovat zdroj]

Počátky letecké archeologie jsou spojeny s použitím horkovzdušných balónů při průzkumu megalitů Stonehenge v jižní Anglii na počátku 20. století. Velký rozvoj nastal v období mezi světovými válkami, kdy už bylo možné ve větší míře použít také letadel. Za jednoho z hlavních průkopníků a propagátorů letecké archeologie je považován britský archeolog Osbert Crawford, který za první světové války sloužil na frontě ve Francii jako letecký průzkumník.

Levnější metodou pro získání detailních leteckých snímků představuje snímkování z modelu dálkově řízeného letadla nebo draka.

Metody a letecko-archeologického průzkumu[editovat | editovat zdroj]

Vegetační příznaky[editovat | editovat zdroj]

Objekty zahloubené v minulosti pod zemský povrch (např. příkop nebo zemnice) byly po zániku jejich funkce opět zaneseny nějakou výplní. Výplň bývá odlišná od podloží, do kterého jsou objekty zahloubeny. Tento rozdíl má vliv na růst vegetace na povrchu. Výplň je většinou humóznější, obsahuje tedy více živin a déle zadržuje vodu. Například v obilném poli jsou pak při leteckém průzkumu patrná místa, na kterých je porost vyšší, zelenější nebo jinak odlišný od okolního.

Stínové příznaky[editovat | editovat zdroj]

Snímkováním nebo pozorováním při velmi šikmém slunečním světle jsou odhalovány stíny, které indikují mírné vyvýšeniny terénu a tudíž relikty zaniklého osídlení.

Půdní příznaky[editovat | editovat zdroj]

Objekty zahloubené v minulosti pod zemský povrch (např. příkop nebo zemnice) byly po zániku jejich funkce opět zaneseny nějakou výplní, která má jiný charakter a často i jinou barvu než okolí. Pokud jsou vlivem hluboké orby rozorány výplně velkých objektů, například příkopů, je tato rozoraná jinak zbarvená výplň na povrchu viditelná.

Další příznaky[editovat | editovat zdroj]

Dále existují například „vlhkostní“ nebo „vypráhlostní příznaky“ (výplň má jinou schopnost akumulovat vodu) a „sněžné příznaky“ (tenká vrstva sněhu odtaje v závislosti na jiných fyzikálních vlastnostech výplně zahloubeného objektu rychleji nebo naopak pomaleji než nad okolním nedotčeným povrchem).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Letecká archeologie ve Wikimedia Commons
  • Letecká archeologie – pohledy do minulosti z paluby letadla. Svět vědy a technického pokroku [online]. 16. února [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. 
  • KOVÁRNÍK, Jaromír. Nedestruktivní metody včetně letecké archeologie [online]. Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. 
  • The shot that changed history. A new English Heritage exhibition celebrates the centenary of the shot that changed archaeology forever... [online]. BBC, 8. 8. 2006 [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • HÁJEK, Vít. Letecká archeologie [online]. PORT. Týdeník České televize o novinkách a zajímavostech, 19. 5. 2010 [cit. 2018-09-07]. Dostupné online.