Alexander von Humboldt
Alexander von Humboldt | |
---|---|
![]() Stieler Joseph Karl: Portrét Alexandera von Humboldta | |
Narození | 14. září 1769 Berlín ![]() |
Úmrtí | 6. května 1859 (ve věku 89 let) Berlín ![]() |
Alma mater | Braniborská univerzita ve Frankfurtu Univerzita v Göttingenu Freiberská univerzita Univerzita Jena |
Pracoviště | Univerzita Jena |
Obory | geobotanika, ekonomická geografie, geografie, meteorologie, botanika, zoologie a fyzika |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1815) Copleyho medaile (1852) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Civilní záslužný řád Řád červené orlice 1. třídy … více na Wikidatech |
Rodiče | Alexander Georg von Humboldt a Marie-Elisabeth von Humboldt |
Příbuzní | Wilhelm von Humboldt (sourozenec) |
Podpis | ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy.
Jeho výzkumné cesty vedly přes Evropu až do Střední Ameriky a Jižní Ameriky, jakož i do Střední Asie. Zabýval se obory z oblasti fyziky, chemie, geologie, mineralogie, vulkanologie (vyvrátil „neptunismus“), botaniky (založil obor fytogeografie), zoologie, klimatologie (izotermy, klima), oceánografie a astronomie, ale také ho zajímaly otázky hospodářské geografie, etnologie a demografie. Kromě toho si při tvorbě svého velkolepého díla dopisoval s mnoha odborníky z celého světa z mnoha rozdílných oborů a vytvořil tak svéráznou vědeckou síť.
V Německu dosáhl mimořádné popularity především díly Ansichten der Natur a Kosmos. Již za svého života požíval velké vážnosti, což odráží jeho přízviska „druhý Kolumbus“, „vědecký znovuobjevitel Ameriky“, „kníže vědy“ a „nový Aristoteles“ (pamětní mince pařížské Akademie věd).
Od začátku (1769–1790)[editovat | editovat zdroj]
Otec Alexander Georg (1720–1779) pocházející z Pomořan byl pruský důstojník, sloužil v sedmileté válce a byl jmenován komořím korunní princezny. Oženil s vdovou Marií Elizabeth von Holwede (1741–1796), rozenou Colomb, pocházející ze zámožné rodiny hugenotů. Z tohoto manželství přišli na svět dva synové, Wilhelm (* 1767 v Postupimi) a Alexander, který se narodil 14. září 1769 v Berlíně.
Otcovo postavení vysvětluje zvláštní vztah bratrů Humboldtů ke královské rodině, zvláště ke korunnímu princi, pozdějšímu Fridrichu Vilémovi II., jednomu z Alexandrových kmotrů. Po rozvodu následníka trůnu roku (1769) skončily dosavadní povinnosti von Humboldta jako komořího korunní princezny. Vrátil se zpět ke svému soukromému životu na zámku Tegel. Jeho hlavní snahou bylo dát svým synům co nejlepší výchovu a vzdělání, proto (sám člen svobodných zednářů) pro ně vybral domácí učitele, kteří jim byli schopni přiblížit osvícenské myšlení.
Tak si bratři prošli dvěma různými obdobími: prvním od roku 1775, kdy je vychovával a vzdělával Rousseauovou pedagogikou inspirovaný Joachim Heinrich Campe; od roku 1777 je pak vychovával Gottlob Johann Christian Kunth, blízký přítel domácího pána a po jeho náhlé smrti roku 1779 také pozůstalé vdovy.
Období 1799–1804[editovat | editovat zdroj]
V letech 1799–1804 podnikl Alexander von Humboldt svou první vědeckou cestu do Latinské Ameriky. Jeho zápisky z této cesty byly po více než 21 let vydávány v obrovském nákladu. Byl jeden z prvních, kdo vyjádřil názor, že kontinenty, které omývá Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Jižní Amerika a Afrika). Později se ve své pětidílné knize Kosmos (1845) pokusil o sjednocení různých oblastí vědeckých poznatků. Humboldt spolupracoval i s jinými vědci, např. s Josephem Louisem Gay-Lussacem, Justusem von Liebigem, Louisem Agassizem, Matthewem Fontainem Maurym a Aimém Jacquem Alexandrem Bonplandem (s nímž vedl mnoho svých vědeckých bádání). Tato expedice položila základy věd jako fyzická geografie a meteorologie. Podle svých náčrtků izoterm (kartografických čar spojujících místa o stejné teplotě) současně vymyslel metody srovnávání klimatických podmínek různých zemí. Humboldt však také podnikl další výpravy, např. na Kubu (díky své práci je nazýván „druhým objevitelem Kuby“) a Trinidad nebo do Ruska.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander von Humboldt na Wikimedia Commons
Galerie Alexander von Humboldt na Wikimedia Commons
Osoba Alexander von Humboldt ve Wikicitátech
Autor Alexander von Humboldt ve Wikizdrojích
- Vynález přírody: Dobrodružství zapomenutého objevitele Alexandera von Humboldta
- Němečtí astronomové
- Astronomové 18. století
- Astronomové 19. století
- Němečtí botanici
- Botanici 18. století
- Botanici 19. století
- Němečtí zoologové
- Zoologové 18. století
- Zoologové 19. století
- Němečtí meteorologové
- Meteorologové 18. století
- Meteorologové 19. století
- Němečtí geografové
- Geografové 18. století
- Geografové 19. století
- Němečtí etnologové
- Němečtí přírodovědci
- Němečtí spisovatelé
- Němečtí cestopisci
- Němečtí cestovatelé
- Němečtí horolezci
- Němečtí geologové
- Vulkanologové
- Demografové
- Klimatologové
- Tajní radové
- Němečtí svobodní zednáři
- Osobnosti na východoněmeckých bankovkách
- Rytíři velkokříže Řádu Kristova
- Rytíři velkokříže Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
- Rytíři velkokříže Řádu Dannebrog
- Rytíři Řádu černé orlice
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského
- Nositelé Řádu svatého Vladimíra
- Nositelé Maxmiliánova řádu za vědu a umění
- Nositelé Řádu růže
- Držitelé Copleyho medaile
- Členové Francouzské akademie věd
- Členové Göttingenské akademie věd
- Členové Hornolužické společnosti věd
- Členové Královské švédské akademie věd
- Členové Německé akademie věd Leopoldina
- Členové Ruské akademie věd
- Zahraniční členové Královské společnosti
- Absolventi Univerzity v Göttingenu
- Narození v roce 1769
- Narození 14. září
- Narození v Berlíně
- Úmrtí v roce 1859
- Úmrtí 6. května
- Úmrtí v Berlíně
- Držitelé čestných doktorátů Univerzity Tübingen
- Držitelé čestných doktorátů Univerzity v Bonnu