Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Pruská korunní princezna
Obraz Alžběty Kristýny Ulriky z roku 1765
Obraz Alžběty Kristýny Ulriky z roku 1765
Manžel Fridrich Vilém II.
Narození 9. listopadu 1746
Wolfenbüttel
Úmrtí 18. února 1840 (ve věku 93 let)
Štětín
Pohřbena Katedrála na Wawelu
Potomci Frederika Pruská
Rod Welfové
Otec Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka Filipína Šarlota Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Elisabeth Christine Ulrike Prinzessin von Braunschweig-Wolfenbüttel; 9. listopadu 1746, Wolfenbüttel18. února 1840, Štětín) byla princezna brunšvicko-wolfenbüttelská, v letech (17651769) pruská korunní princezna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou vévody Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského a princezny Filipíny Šarloty Pruské, dcery pruského krále Fridricha Viléma I.. Jejím strýcem byl pruský král Fridrich II. Veliký.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1765 se provdala za svého přímého bratrance a budoucího pruského krále Fridricha Viléma II., se kterým měla společné oboje prarodiče. Alžběta Kristýna byla půvabná a temperamentní, její sebevědomá povaha však byla jednou z příčin konce jejího manželství.[1]
Jejich krátké manželství nebylo příliš šťastné. Protože měl její muž milenky, našla si milence také, a sice mezi důstojníky pruské královské gardy. Nepomohla ani domluva jejich společného strýce, krále Fridricha II., který chtěl toto manželství zachránit. Alžběta Kristýna se však rozhodla, dále neposkytnout svému choti manželské lože.[2] Tímto byl Fridrich II. donucen roku 1769 manželství zrušit.

Vyhnanství[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Kristýna musela po rozvodu ihned odejít ze dvora a byla vyhoštěna na pevnost Küstrin a posléze do Štětína, kde žila v domácím vězení na vévodském zámku. Přísné podmínky pobytu jí byly postupně zmírňovány, zejména pak po smrti Fridricha II. a nástupu jejího bývalého muže na trůn (1786). Na svůj život ve Štětíně si nakonec tak zvykla, že nevyužila ani možnosti propuštění. Zemřela ve vysokém věku až roku 1840, 43 let po svém exmanželu a 20 let po své jediné dceři.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Roku 1767 se manželům narodila jediná dcera Bedřiška Šarlota (Frederika Charlotta, † 1820). Když jí byly dva roky, byla její matka vypovězena ze dvora a Frederika Charlotta byla nadále vychovávána svou babičkou Luisou Amálií Brunšvicko-Wolfenbüttelskou (1722–1780) a po její smrti pratetou, pruskou královnou Alžbětou Kristýnou. S matkou se již nikdy neviděla. Roku 1791 se provdala za vévodu z Yorku a Albany Fridricha Augusta Hannoverského, druhorozeného syna anglického krále Jiřího III.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
August II. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Ferdinand Albert I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Mecklenburská
 
 
Ferdinand Albert II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Eschwegský
 
 
Kristýna Hesensko-Eschwegská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Kateřina Falcká
 
 
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Antonín Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Nordburská
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Öttingenský
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Frederika Württemberská
 
'Alžběta Kristýna Ulrika'
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Henrietta Oranžská
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. THOMA, Helga. Nemilované královny. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2002. 224 s. ISBN 80-249-0015-7. S. 105. 
  2. Nemilované královny str. 106

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]