Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alžběta Kristýna Ulrika
Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Kristýna Ulrika kolem roku 1765
autor Johann Georg Ziesenis mladší
Narození 9. listopadu 1746
Wolfenbüttel
Úmrtí 18. února 1840 (ve věku 93 let)
Štětín
Titul pruská korunní princezna
Manžel(ka) Fridrich Vilém II.
Děti Bedřiška Šarlota Pruská
Rodiče Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Filipína Šarlota Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Elisabeth Christine Ulrike Prinzessin von Braunschweig-Wolfenbüttel; 9. listopadu 1746, Wolfenbüttel18. února 1840, Štětín) byla princezna brunšvicko-wolfenbüttelská, v letech (17651769) pruská korunní princezna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou vévody Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského a princezny Filipíny Šarloty Pruské, dcery pruského krále Fridricha Viléma I.. Jejím strýcem byl pruský král Fridrich II. Veliký.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1765 se provdala za svého přímého bratrance a budoucího pruského krále Fridricha Viléma II., se kterým měla společné oboje prarodiče. Alžběta Kristýna byla půvabná a temperamentní, její sebevědomá povaha však byla jednou z příčin konce jejího manželství.[1]
Jejich krátké manželství nebylo příliš šťastné. Protože měl její muž milenky, našla si milence také. Nepomohla ani domluva jejich strýce, krále Fridricha II., který chtěl toto manželství zachránit. Alžběta Kristýna se však rozhodla, dále neposkytnout svému choti manželské lože.[2] Tímto byl Fridrich II. donucen roku 1769 manželství zrušit.

Vyhnanství[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Kristýna musela po rozvodu ihned odejít ze dvora a byla vyhoštěna na pevnost Küstrin a posléze do Štětína, kde žila v domácím vězení na vévodském zámku. Přísné podmínky pobytu jí byly postupně zmírňovány, zejména pak po smrti Fridricha II. a nástupu jejího bývalého muže na trůn (1786). Na svůj život ve Štětíně si nakonec tak zvykla, že nevyužila ani možnosti propuštění. Zemřela ve vysokém věku až roku 1840, 43 let po svém exmanželu a 20 let po své jediné dceři.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Roku 1767 se manželům narodila jediná dcera Bedřiška Šarlota (Frederika Charlotta, † 1820). Když jí byly dva roky, byla její matka vypovězena ze dvora a Frederika Charlotta byla nadále vychovávána svou babičkou Luisou Amálií Brunšvicko-Wolfenbüttelskou (1722–1780) a po její smrti pratetou, pruskou královnou Alžbětou Kristýnou. S matkou se již nikdy neviděla. Roku 1791 se provdala za vévodu z Yorku a Albany Fridricha Augusta Hannoverského, druhorozeného syna anglického krále Jiřího III.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. THOMA, Helga. Nemilované královny. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2002. 224 s. ISBN 80-249-0015-7. S. 105. 
  2. Nemilované královny str. 106

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]