Eleonora Kateřina Falcká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eleonora Kateřina Falcká
Princezna švédská
Eleanor Catherine of Hesse-Eschwege c 1646.jpg
Sňatek 8. září 1646
Manžel Fridrich Hesensko-Eschwegský
Úplné jméno Bedřiška Luisa Vilemína Marianna Šarlota Pruská
Narození 17. května 1626
Zámek Stegeborg, Švédsko
Úmrtí 3. března 1692 (ve věku 65 let)
Osterholz-Scharmbeck, Německo
Potomci Kristýna
Juliana
Šarlota
Rod Wittelsbachové
Otec Kazimír Falcko-Zweibrückenský
Matka Kateřina Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleonora Kateřina Falcká (17. května 1626, Zámek Stegeborg, Švédsko3. března 1692, Osterholz-Scharmbeck, Německo) byla, po nástupu jejího bratra Karla X. Gustava na švédský trůn, princezna švédská. Vdala se za Fridricha Hesensko-Eschwegského, se kterým ovšem měla pouze tři dcery. Po smrti manžela Fridricha se stala správkyní všech jeho území a byla jí až do vlastní smrti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Eleonořina matka Kateřina
Fridrich Hesensko-Eschwegský, Eleonořin manžel

Původ a dětství[editovat | editovat zdroj]

Eleonora Kateřina Falcká se narodila 17. května 1626 na švédském zámku Stegeborg do rodiny německého šlechtice Kazimíra Falcko-Zweibrückenského a jeho manželky Kateřiny Švédské. Z tohoto svazku vzešlo celkem osm dětí: pět dcer a tři synové. Jedním z jejich tří synů byl i Karel Gustav, Eleonořin starší bratr a budoucí král Švédska. Eleonořiny rodiče byli příbuzní: sestřenka a bratránkem. Spojoval je jejich praděd Filip Hesenský.

Rodina původně žila v Německu, ale roku 1622 přesídlila do Švédska, kde se narodila i Eleonora. Eleonora Kateřina a její sourozenci ale nebyli vychováváni rodiči; byli v pěstounské péči, kde vyrůstali s jejich sestřenicí Kristýnou I. Švédskou, která byla o půl roku mladší než Eleonora Kateřina.

Sňatek a aféra[editovat | editovat zdroj]

Roku 1643 začala rodina sedmnáctileté Eleonory smlouvat sňatek s Fridrichem Hesensko-Eschwegským, synem Mořice Hesensko-Kasselského. Fridrich byl o devět let starší než jeho snoubenka a vyjednávání bylo velice obtížné, nakonec ale roku 1646 skončilo zdarem. Obě strany se nakonec domluvily na věnu 20 tisíc zlatých[p 1]. Dne 6. září toho roku se na švédském hradě Tre Kronor konala svatba. Novomanželské štěstí ale netrvalo dlouho; nebo spíše vůbec nezačalo. Sňatek byl čistě politický a snoubenci se navzájem nesnášeli. Eleonora se navíc krátce po svatbě Fridrichovi přiznala, že měla poměr s francouzským hudebníkem Antoinem de Beaulieuem a čeká s ním dítě. Fridrich se rozhodl Eleonořino těhotenství neřešit a snažil se jej skrýt, přesto se z toho stala obecně známá aféra. O Eleonořině vztahu s de Beaulieuem svědčí například dopis s básní od Antoina, který byl Eleonoře Kateřině adresován.

Dítě Eleonory a Antoina se narodilo 31. března 1647 a byla to dcera Markéta. Ta ale nežila dlouho a v říjnu toho roku zemřela.

Manželství Eleonory Kateřiny a Fridricha bylo nešťastné. Roku 1655 se Fridrich rozhodl zúčastnit, společně s nevlastním bratrem, bitvy v Polsku, kde ale byl zastřelen. Eleonora Kateřina se již nikdy znovu nevdala. Po aféře s de Beaulieuem jí bylo příliš trapné vracet se k švédskému dvoru a tak pobývala v jednom ze svých lén, Osterholzu (dnešní Osterholz-Scharmbeck). Založila zde první místní lékárnu a zaměstnala prvního učitele a lékaře. Mimo tohoto léna spravovala Eleonora Kateřina i veškerý Fridrichův majetek ve Svaté říši římské.

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Eleonora se rozhodla poslat svoji druhou dceru Julianu na výchovu ke švédskému dvoru. Ta byla dlouho potenciální nevěstou pro Karla XI., avšak roku 1672 otěhotněla s ženatým švédským úředníkem Gustafem Lilliem. Jejich dítě, syn, bylo později pojmenováno po otci, avšak jeho další osud není znám.

V letech 1661, 1674 a 1681 Eleonora Kateřina navštívila Švédsko. Během jedné z jejích návštěv ji Lorenzo Magalotti, italský filozof, básník a diplomat, označil jako melancholickou a zkaženou ženu.

Roku 1692 ve věku pětašedesáti let Eleonora Kateřina Falcká zemřela. Je pohřbena v Altstädter Kirche (Staroměstský kostel) v Eschwege.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství s Fridrichem vzešlo pět dětí:

Kromě těchto dětí se Kateřině narodila i dcera Markéta (*/† 1647), jejímž otcem byl Antoine de Beaulieu, francouzský hudebník.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bádenský zlatý bylo platidlo využívané v Bádensku od roku 1754 do roku 1821

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Palatine Eleonora Catherine of Zweibrücken na anglické Wikipedii.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]