Fridrich Hesensko-Eschwegský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fridrich Hesensko-Eschwegský
lankrabě Hesensko-eschwegský
Portrét lankrabětě Fridricha
Portrét lankrabětě Fridricha
Doba vlády 1632 – 1655
Narození 9. května 1617
Kassel
Úmrtí 24. září 1655
Poznaň
Manželky Eleonora Kateřina Falcká
Potomci Kristýna
Juliana
Šarlota
Rod Hesenští
Otec Mořic Hesensko-Kasselský
Matka Juliana Nasavsko-Dillenburská

Fridrich Hesensko-Eschwegský (9. května 1617, Kassel24. září 1655, Poznaň) byl syn Mořice Hesensko-Kasselského a jeho druhé manželky Juliany, také první a poslední mužský představitel Hesensko-eschwegských. Mezi lety 1632 až 1655 byl lankrabě Hesensko-eschwegský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fridrichova manželka a sestra švédského krále Eleonora Kateřina

Fridrichův otec Mořic měl dvacet dětí: šest s první manželkou Anežkou, čtrnáct s Julianou. Fridrich byl celkově patnáctý Mořicův potomek, osmé dítě Juliany. Narodil se dne 9. května 1617 v hlavním městě Hesenska-Kasselska: v Kasselu. Mořic za svého dědice ustanovil Viléma, nejstaršího přeživšího syna, avšak Juliana se s prostými tituly pro své syny nespokojila a požadovala po Mořicovi, aby jejím synům také přenechal pozemky. Ten manželčina přání uposlechl a třem jejím synům přidělil vlastní pozemky: Fridrich dostal oblast v okolí Eschwege, Arnošt zase hrad Rheinfels (česky Rýnská skála) a okolní pozemky a Heřman Hesensko-Rotenbursko.

Mořic žil s celou svojí početnou rodinou až do své smrti v roce 1632 ve městě Eschwege. Po jeho smrti se Juliana s dětmi přestěhovala do zámku Rotenburg. Zde žil Fridrich až do roku 1646. 8. září 1646 se totiž ve Stockholmu oženil se sestrou švédského krále Karla X. Gustava: Eleonorou Kateřinou Falckou. Novomanželé po svatbě v hlavním městě Švédska již zůstali (Eschwege bylo během Třicetileté války vypleněno). Manželství ale nebylo šťastné hned od začátku, Eleonora se totiž Fridrichovi krátce po svatbě přiznala, že měla poměr s francouzským hudebníkem Antoinem de Beaulieumem a je těhotná. Dítě, dcera, se narodilo v roce 1647 a bylo pojmenováno Markéta. Zemřela ještě před dovršením jednoho roku.

Fridrich se prosadil ve švédské armádě jako schopný vojevůdce a stal se generálmajorem. Není známo, zda byl za Třicetileté války vojensky aktivní, avšak během Druhé severní války vedl švédské pluky. Vojenství se věnoval naplno a přestože měl od roku 1632 na starost lankrabství, o jeho správu se nestaral a zničené město Eschwege navštívil jen párkrát, na rozdíl od jeho ženy Eleonory Kateřiny, která zde prožila většinu života a porodila zde všechny jejich děti.

Fridrich zemřel nedaleko polské Pozaně 24. září 1655 ve věku osmatřiceti let a to, jak jinak, než v bitvě. Trvalo dva roky, než jeho rakev doputovala do Eschwege, kde byl v místním kostele pohřben.

Protože Fridrich byl jediným mužským představitelem Hesensko-eschwegských a jeho tři dcery nemohly hrabství zdědit, propadlo Hesensko-Eschwegsko Fridrichovu bratrovi Arnoštovi, který si pozemky přidal ke svému bohatství a hradu Rheinfels. Samotný zámek v Eschwege byl ponechán vdově Eleonoře Kateřině, avšak ona místo toho pobývala ve švédském léně Osterholz nedaleko Brém. Zámek v Eschwege později padl na věno dceři Kristýně, která je babičkou například dánsko-norské královny Juliany Marie.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. září 1646 se Fridrich Hesensko-Eschwegský oženil se sestrou švédského krále Eleonorou Kateřinou Falckou (1626-1692). Manželé žili po většinu života odděleně, protože se Fridrich věnoval vojenství. Z manželství nakonec vzešlo pět dětí, avšak dospělosti se dožily jen tři dcery.

Prvním dítětem Eleonory Kateřiny ale nebyla dcera Kristýna; byla jí dcera Markéta, kterou měla s francouzským hudebníkem. Fridrichovi se k těhotenství přiznala a ten to chtěl utajit, i přesto se z toho ale stala známá aféra.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick, Landgrave of Hesse-Eschwege na anglické Wikipedii.