Vilém IV. Hesensko-Kasselský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém IV. Hesensko-Kasselský
lankrabě Hesenka-Kasselska
Vilém IV. Hesensko-Kasselský
Vilém IV. Hesensko-Kasselský
Narození 24. června 1532
Kassel
Úmrtí 25. srpna 1592
Kassel
Předchůdce Filip I. Hesenský
Nástupce Mořic Hesensko-Kasselský
Manželky Sabina Württemberská
Potomci Anna Marie, Hedvika, Žofie, Mořic, Kristýna
Rod Hesenští
Dynastie Hesensko-Kasselští
Otec Filip I. Hesenský
Matka Kristýna Saská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém IV. Hesensko-Kasselský (24. června 1532, Kassel25. srpna 1592, tamtéž) byl lankrabě Hesenska-Kasselska a astronom. Byl zakladatelem dnes nejstarší německé dynastie, ta přetrvala až do současné doby.

Život[editovat | editovat zdroj]

Olejomalba Viléma od Kaspara van der Borchta
Vilémova manželka Sabina

Vilém se narodil v Kasselu jako nejstarší syn lankraběte Filipa I., zvaného Velkomyslného, a jeho manželky Kristýny Saské. Po otcově smrti v roce 1567 bylo Hesenské lankrabství rozděleno mezi jeho čtyři syny; Viléma, Ludvíka, Filipa a Jiřího. Vilém si vybral oblast v okolí hlavního města Kasselu, proto byla jeho část dědictví nazvána Hesensko-Kasselsko. Ludvík získal okolí města Marburgu (Hesensko-Marbursko), Filip Rheinfels (Hesensko-Rheinfelsko) a Jiří okolí města Darmstadt (Hesensko-Darmstadtsko).

Vilém byl luterán a snažil se o rozšíření a reformování jeho náboženství. Byl neúnavný v úsilí o sjednocení Hesenských luteránů a jiných protestantů proti katolíkům. Nicméně, nehodlal při tomto snažení využít vojenských sil.

Jako lankrabě byl reformátor, vydal řadu vyhlášek, jmenoval odborné úředníky, šetřil finance… Vilém IV. Hesensko-Kasselský zemřel 25. srpna 1592 v Kasselu a vládu po něm převzal syn Mořic. Ten sice konvertoval ke kalvinismu, stále ale tedy byl protestant a otec se mu rozhodl přenechat veškerou vládu. Sám Mořic ale nebyl tak dobrým vládcem, jako byl Vilém, finančně Hesensko-Kasselsko téměř zruinoval kvůli podporování umění a divadel.

Vilém jako astronom[editovat | editovat zdroj]

Vilém byl nejvíce pozoruhodný díky svým schopnostem; zajímal se o umění, vědy a především o astronomii. V mládí se často scházel s učenci a jeho zájem o astronomii jen stoupal. Nejvíce jej prý inspirovalo dílo Cosmographicus liber od Petra Apiana.

Vilém byl téměř průkopníkem v astronomickém výzkumu, dokonce zlepšoval předměty používané Tychonem Brahem. Zajímal se ale především o pozorování, vytvořil dokonce soupis více jak tisíce různých hvězd. Jednotlivé hvězdy rozlišoval pomocí metod obvykle používaných v 16. století. Jeho lexikon hvězd byl zveřejněn v Historia coelestis (Augsburg, 1666) Albertem Curtzem. Další jeho pozorování byla také publikována v Coeli et siderum.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. února 1566 si Vilém vzal Sabinu Württemberskou. Měli spolu celkem jedenáct dětí, avšak pouze pět z nich se dožilo dospělosti. Při druhém porodu dokonce Sabina porodila dvojčata, Hedviku a Anežku, avšak Anežka po několika týdnech života zemřela.

Kromě těchto jedenácti legitimních dětí měl Vilém ještě několik nemanželských. Mezi ty nejslavnější patřil Philipp von Cornberg (1553-1616), syn Viléma a Alžběty z Valdštejna. Philipp (neboli Filip) byl otcem povýšen do šlechtického stavu a stal se předchůdcem všech baronů von Cornberg.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William IV, Landgrave of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]