Vilém V. Hesensko-Kasselský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém V. Hesensko-Kasselský
lankrabě Hesensko-kasselský
Rytina s vyobrazením Viléma V. z roku 1633
Rytina s vyobrazením Viléma V. z roku 1633
Doba vlády 1627 – 1637
Narození 13. února 1602
Kassel
Úmrtí 21. září 1637
Leer
Pohřben Kostel svatého Martina (Kassel)
Předchůdce Mořic Hesensko-Kasselský
Nástupce Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
Manželky Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
Potomci Emílie
Vilém
Šarlota
Alžběta
Rod Hesenští
Dynastie Hesensko-Kasselští
Otec Mořic Hesensko-Kasselský
Matka Anežka ze Solms-Laubachu

Vilém V. Hesensko-Kasselský (13. února 1602, Kassel21. září 1637, Leer) byl člen rodu Hesenských a mezi lety 1627 až 1637 lankrabě Hesenska-Kasselska. Vládl po abdikaci svého otce Mořice Hesensko-Kasselského a to za nepříznivých podmínek Třicetileté války. Hesensko-Kasselsko za jeho vlády utrpělo především ztráty a značně zchudlo.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rytina Amálie Alžběty, které se, na rozdíl od jejího manžela či tchána, podařilo získat zpět některé pozemky ztracené při sportu s Ludvíkem V.

Vilém se narodil 13. února 1602 v hlavním městě Hesenska-Kasselska, v Kasselu, jako syn Mořice Hesensko-Kasselského a jeho první manželky Anežky, která ale krátce po narození syna zemřela. Mořic ale nezahálel a začal si hledat novou manželku, kterou se stala Juliana Nasavsko-Dillenburská.

Mořic Hesensko-Kasselský, zvaný také Učený, zdědil po zániku linie Hesensko-Marburských roku 1604 velké bohatství a mnoho pozemků. Nicméně, v roce 1605, ač byl vychováván jako luterán, konvertoval ke kalvinismu, čímž se dostal do vleklého sportu se svým bratrancem Ludvíkem V. Hesensko-Darmstadtským, který byl přísný luterán. Rada nakonec rozhodla ve prospěch Ludvíka a Mořic s celou svojí rodinou přišel téměř o celý majetek. Až 17. března 1627, kdy byla krize v nejhorším stupni, abdikoval ve prospěch Viléma.

Vilém si zpočátku vedl dobře a snažil se především ušetřit Hesensko-Kasselsko od krize, která postihla celé Německo, jako protestantskou, tak katolickou část. Velký zisk a slávu viděl i ve spojenectví s Gustavem II. Adolfem, který se 6. července 1630 vylodil v Pomořansku. Po vítězství protestantů v První bitvě u Breitenfeldu (17. září 1631), získal Vilém od Gustava II. Adolfa opatství Abbey, Hersfeld a Corvey. Vilém se svými vojsky následně obsadil mohučské kurfiřství a panství Fritzlar. Nicméně, toto období úspěchů neměly dlouhého trvání a když se Gustav Adolf pokusil se svýmo vojsky vstoupit do Frankfurtu, Vilémův bratranec Jiří II. Hesensko-Darmstadtský se okamžitě spojil s císařem Ferdinandem II., který začal se švédským králem urychleně vyjednávat. Brzy potom se situace obrátila a když Gustav zabral pevnost Rüsselsheim, Vilém očekával, že ji získá pro sebe. Místo toho ji ale dostal, společně se správou celého horního Hesenska, na starost Jiří, Vilémův bratranec. Sám Gustav II. Adolf byl nakonec 16. listopadu 1632 zabit v bitvě u Lützenu.

Roku 1635 císař s mnoha protestantskými šlechtici uzavřel Pražský mír, avšak Viléma k této záležitosti nepozval. Místo uzavření míru se ale Vilém rozhodl uzavřít spojenectví s Francií, jeho snahy ale přišly vniveč a jako trest byla nařízena invaze říšského vojska do Hesenska-Kasselska. Země se opět ocitla ve finanční krizi, kterou invaze vojsk jen prohlubovala. Nakonec byl Vilém prohlášen za nepřítele Říše a správy Hesenska-Kasselska se ujal Jiří.

V roce 1637 Vilém ze země uprchl a uchýlil se do Východního Fríska, kde také ve věku pětatřiceti let zemřel. Příčina smrti dosud neznámá. Po zesnulém Vilémovi zůstala vdova Amálie Alžběta, která zastupovala jejich jediného syna Viléma, dokud v roce 1650 nedovršil dospělého věku a nepřevzal titul lankraběte. Na rozdíl od jejího manžela i tchána, ona byla schopná politička a za dobu své vlády získala mnoho pozemků, které oba její předchůdci ztratili.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. září 1619 se Vilém, který dosud ještě nebyl lankrabětem Hesensko-kasselským, pouze budoucím dědicem, oženil s Amálií Alžbětou z Hanau-Münzenbergu, dcerou Filipa Ludvíka II. z Hanau-Münzenbergu. Z manželství vzešlo dvanáct dětí, avšak jen čtyři z nich (tři dcery a syn) se dožily dospělého věku.

  • Anežka (1620–1621), zemřela v dětství
  • Mořic (*/† 1621), narozen mrtvý
  • Alžběta (1623–1624), zemřela v dětství
  • Vilém (1625–1626), zemřel v dětství
  • Emílie (1626–1693) ∞ Jindřich Karel de La Trémoille
  • Vilém VI. (1629–1663) ∞ Hedvika Žofie Braniborská
  • Šarlota (1627–1686) ∞ Karel I. Ludvík Falcký
  • Filip (1630–1638), zemřel v dětství
  • Adolf (1631–1632), zemřel v dětství
  • Karel (1633–1635), zemřel v dětství
  • Alžběta (1634–1688), abatyše v opatství Herford
  • Luisa (1636–1638), zemřela v dětství

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William V, Landgrave of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.