Karel I. Ludvík Falcký

Karel I. Ludvík Falcký
	falcký kurfiřt
	Karel I. Ludvík Falcký (Anthonis van Dyck, 1641)
Doba vlády	1648–1680
Narození	22. prosince 1617; Heidelberg
Úmrtí	28. srpna 1680 (62 let); u Edingenu
Manželky	Šarlota Hesensko-Kasselská; Marie Luisa von Degenfeld; Alžběta Hollander von Bernau
Rod	Wittelsbachové
Otec	Fridrich Falcký
Matka	Alžběta Stuartovna
Příbuzní	Luisa Hollandina Falcká, Žofie Hannoverská, Alžběta Falcká, Henrietta Marie Falcká, Mořic Falcký, Ruprecht Falcký, Philipp von der Pfalz, Jindřich Fridrich Falcký, Gustav Adolf Falcký, Eduard Falcký a Šarlota Falcká (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík Falcký (22. prosince 1617, Heidelberg – 28. srpna 1680, Edingen-Neckarhausen) byl falcký kurfiřt v letech 1648–1680.

Biografie

Původ

Narodil se jako druhý syn tzv. „zimního krále“ Fridricha Falckého a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny. Jeho prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská.

Dlouhá cesta k trůnu

Následníkem trůnu se stal v roce 1629, když se utopil jeho starší bratr Jindřich Fridrich. Po smrti svého otce v roce 1632 měl zdědit titul falckého kurfiřta a k němu náležející země. V důsledku otcovy politiky však titul kurfiřta připadl do rukou bavorského vévody, zemi pak obsadila vojska císaře Ferdinanda II. Karel Ludvík spolu s bratry přebýval v Anglii na dvoře svého strýce Karla I. Stuarta. Pokoušel se tam získat podporu pro své plány na navrácení Rýnské Falce, v důsledku vypuknutí občanské války v Anglii však na tento záměr rezignoval a odjel za svou matkou do Haagu. Vrátil se do Anglie v roce 1644 na pozvání Parlamentu a bydlel ve Whitehallu. To bylo považováno za podporu parlamentaristů, tím spíše, že jeho bratři Ruprecht Falcký a Mořic Falcký válčili na straně royalistů. Do Anglie přijel znovu v roce 1648, když v důsledku vestfálského míru získal titul i zemi. Pobýval tam dostatečně dlouho, aby viděl popravu Karla I. Stuarta.

Vláda

Vrátil se do Rýnské Falce zničené třicetiletou válkou na podzim roku 1649. Za třicet let svého panování však zemi zvelebil. V zahraniční politice se přiklonil na stranu Francie a provdal svou dceru Alžbětu Šarlotu za bratra francouzského krále Ludvíka XIV., orleánského vévodu – Filipa I.

Manželství a potomci

22. února roku 1650 se v Kasselu oženil s Šarlotou Hesensko-Kasselskou, dcerou hesensko-kasselského lankraběte Viléma V. a jeho manželky Amálie Alžběty z Hanau-Münzenberg. Z manželství vzešly tři děti, nejmladší syn však zemřel jako roční nemluvně.

Karel II. Falcký (31. března 1651 – 16. května 1685), falcký kurfiřt, ⚭ 1671 Vilemína Ernestina Dánská (1650–1706)
Alžběta Šarlota Falcká (27. května 1652 – 8. prosince 1722) ⚭ 1671 Filip I. Orleánský (21. září 1640 – 9. června 1701), vévoda orleánský
Fridrich Falcký (12. května 1653 – 13. května 1653)

Od roku 1653 bylo manželství zcela zjevně v rozpadu. Záhy po smrti nejmladšího syna se Karel Ludvík rozvedl a 6. ledna roku 1658 se v Schwetzingen znovu oženil s Marií Luisou von Degenfeld. Děti z prvního manželství však nezůstaly u matky, ani u otce a vychovávala je v Haagu jejich teta Žofie Hannoverská, nejmladší sestra Karla Ludvíka.

Druhé manželství Karla Ludvíka bylo velmi plodné – narodilo se z něj třináct dětí, jen asi polovina se však dožila dospělosti. Právní platnost rozvodu však byla sporná a manželství s Marií Luisou von Degenfeld považováno za bigamické; v každém případě šlo o morganatické manželství.

Karel Ludvík (1658–1688)
Karolina(1659–1696)
Luisa (1661–1733)
Ludvík (*/† 1662)
Amálie Alžběta (1663–1709)
Jiří Ludvík (1664–1665)
Frederika (1665–1674)
Frederik Vilém (1666–1667)
Karel Eduard (1668–1690)
Žofie (*/† 1669)
Karel Mořic (1671–1702)
Karel (1672–1691)
Kazimír Karel (1675–1691)

Falcké dědictví

Jako děti z nerovnorodého spojení byli tito potomci z druhého manželství Karla Ludvíka Falckého vyloučeni z dědictví. Když syn Karla Ludvíka z prvního manželství, Karel II. Falcký, zemřel v roce 1685 bez potomků, vznesl francouzský král Ludvík XIV. jménem svého bratra, orleánského vévody Filipa I., resp. jeho manželky, Karlovy mladší sestry Alžběty Šarloty nárok na falcké dědictví. S cílem zamezit další francouzské územní expanzi vznikla Augšpurská liga, jež se těmto nárokům postavila; následný konflikt, známý jako devítiletá válka (nebo válka o falcké dědictví) zcela zpustošil do té doby kvetoucí zemi.