Karel I. Ludvík Falcký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel I. Ludvík Falcký
Karel I. Ludvík Falcký
Karel I. Ludvík Falcký
Narození 22. prosince 1617
Heidelberg
Úmrtí 28. srpna 1680 (ve věku 62 let)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ666238
Manžel/ka Šarlota Hessensko-Kasselská
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ443119
Děti Karel II. Falcký a Alžběta Šarlota Falcká
Rodiče Fridrich Falcký a Alžběta Stuartovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karel Ludvík Falcký

Karel Ludvík Falcký (22. prosince 1617, Heidelberg28. srpna 1680, Edingen-Neckarhausen) byl – falcký kurfiřt v letech 16481680.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhý syn tzv. "zimního krále" Fridricha Falckého a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny. Jeho prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská.

Dlouhá cesta k trůnu[editovat | editovat zdroj]

Následníkem trůnu se stal v roce 1629, když se utopil jeho starší bratr Jindřich Fridrich. Po smrti svého otce v roce 1632 měl zdědit titul falckého kurfiřta a k němu náležející země. V důsledku otcovy politiky však titul kurfiřta připadl do rukou bavorského vévody, zemi pak obsadila vojska císaře Ferdinanda II. Karel Ludvík spolu s bratry přebýval v Anglii na dvoře svého strýce Karla I. Stuarta. Pokoušel se tam získat podporu pro své plány na navrácení Rýnské Falce, v důsledku vypuknutí občanské války v Anglii však na tento záměr rezignoval a odjel za svou matkou do Haagu. Vrátil se do Anglie v roce 1644 na pozvání Parlamentu a bydlel ve Whitehallu. To byllo považováno za podporu parlamentaristů, tím spíše, že jeho bratři Ruprecht Falcký a Mořic Falcký válčili na straně royalistů. Do Anglie přijel znovu v roce 1648, když v důsledku vestfálského míru získal titul i zemi. Pobýval tam dostatečně dlouho, aby viděl popravu Karla I. Stuarta.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Vrátil se do Rýnské Falce zničené třicetiletou válkou na podzim roku 1649. Za třicet let svého panování však zemi zvelebil. V zahraniční politice se přiklonil na stranu Francie a provdal svou dceru Alžbětu Šarlotu za bratra francouzského krále Ludvíka XIV., orléanského vévodu – Filipa I..

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

22. února roku 1650 se v Kasselu oženil s Charlottou Hessensko-Kasselskou, dcerou hessensko-kasselského landkraběte Viléma V. a jeho manželky Amálie Alžběty Hanau-Münzenberg. Z manželství vzešly tři děti, nejmladší syn však zemřel jako roční nemluvně.

  1. Karel II. Falcký (1651-1685), falcký kurfiřt
  2. Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722) – manželka Filipa I., vévody orléanského
  3. Fridrich Falcký (1653-1654)

Od roku 1653 bylo manželství zcela zjevně v rozpadu. Záhy po smrti nejmladšího syna se Karel Ludvík rozvedl a 6. ledna roku 1658 se v Schwetzingen znovu oženil s Marií Luisou von Degenfeld. Děti z prvního manželství však nezůstaly u matky, ani u otce a vychovávala je v Haagu jejich teta Žofie Hannoverská, nejmladší sestra Karla Ludvíka.

Druhé manželství Karla Ludvíka bylo velmi plodné - narodilo se z něj třináct dětí, jen asi polovina však se dožila dospělosti. Právní platnost rozvodu však byla sporná a manželství s Marií Luisou von Degenfeld považováno za bigamické; v každém případě šlo o morganatické manželství.

  1. Karel Ludvík (1658-1688)
  2. Karolina(1659-1696)
  3. Luisa (1661-1733)
  4. Ludvík (1662)
  5. Amálie Alžběta (1663-1709)
  6. Jiří Ludvík (1664-1665)
  7. Frederika (1665-1674)
  8. Frederik Vilém (1666-1667)
  9. Karel Eduard (1668-1690)
  10. Žofie (1669)
  11. Karel Mořic (1671-1702)
  12. Karel (1672-1691)
  13. Kazimír Karel (1675-1691)

Falcké dědictví[editovat | editovat zdroj]

Jako děti z nerovnorodého spojení byli tito potomci z druhého manželství Karla Ludvíka Falckého vyloučeni z dědictví. Když syn Karla Ludvíka z prvního manželství, Karel II. Falcký, zemřel v roce 1685 bez potomků, vznesl francouzský král Ludvík XIV. jménem svého bratra, orléanského vévody Filipa I., resp. jeho manželky, Karlovy mladší sestry Alžběty Šarloty nárok na falcké dědictví. S cílem zamezit další francouzské územní expanzi vznikla Augšpurská liga, jež se těmto nárokům postavila; následný konflikt, známý jako devítiletá válka (nebo válka o falcké dědictví) zcela zpustošil do té doby kvetoucí zemi.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich V.
Znak z doby nástupu Falcký kurfiřt
1649 - 1680
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.