Oldřich III. Meklenburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ulrich III. Meklenburský
15-06-07-Schweriner-Schloß-RalfR-n3s 7858a.jpg
Narození5. března 1527
Zvěřín
Úmrtí14. března 1603 (ve věku 76 let)
Güstrow
Místo pohřbeníGüstrow Cathedral
Povoláníkněz
Nábož. vyznáníluteránství
ChoťAlžběta Dánská (1556–1586)[1]
Anna Pomořanská (1588–1603)
DětiŽofie Meklenburská
RodičeAlbrecht VII. Meklenburský a Anna Braniborská
RodMeklenburští
PříbuzníChristopher, Duke of Mecklenburg, Jan Albrecht I. Meklenburský, Charles I, Anna Meklenburská a Georg von Mecklenburg (sourozenci)
Alžběta Dánská, Anna Dánská, Kristián IV. Dánský, Ulrik of Denmark, Augusta Dánská, Hedvika Dánská a John, Prince of Schleswig-Holstein (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oldřich Meklenburský

Oldřich III. Meklenburský (5. března 1527 Meklenburk14. března 1603 Güstrow) byl vévoda z Meklenburku.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Oldřich III. byl třetí syn vévody Albrechta VII. Krásného (1486–1547) a Anny Braniborské (1507–1567), dcery Alžběty Dánské Oldenburské (1485–1555) a Jáchyma I. Braniborského (1484–1535). 12 let byl Oldřich vychováván u bavorského dvora. V roce 1539 studoval s Filipem Rudolfem v Herben-Schlübenu teologii a práva na univerzitě v Ingolstadtu. Jeho spolužákem byl vévoda Albert Bavorský. Zúčastnil se Šmalkaldské války, která vypukla v roce 1546 mezi protestantskými knížaty a císařem Karlem V. Po svém zemřelém bratranci vévodovi Magnovi III. z Meklenburku a Zvěřína byl jako Oldřich I. zvolen luterským správcem diecéze Zvěřín. Volba se konala 26. března 1550 v bývalém dominikánském klášteře ve Wismaru. Volba byla jednomyslná, i když byl ještě druhý kandidát vévoda Jindřich Jiří. Druhý den přijal nižší svěcení od zvěřínského biskupa Magna Haraldssona.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

15. února 1556 se oženil s vdovou po Magnovi III. Meklenburském vévodkyní Alžbětou Dánskou (1524–1586), dcerou dánského krále Frederika I. (1471–1533). Oldřichova babička z matčiny strany Alžběta Dánská Oldenburská (1485–1555), dcera dánského krále Jana I. (1455–1513) byla sestřenice jeho 1. manželky Alžběty Dánské (1524–1586). S Alžbětou měli dceru Žofii Meklenburskou, která se provdala za svého bratrance dánského krále Frederika II. Frederikův otec Kristián III. a Žofiina matka Alžběta byli nevlastní sourozenci. Oldřichovou druhou manželkou se stala v roce 1588 Anna Pomořanská z Bolhoště (1554–1626). Manželství bylo bezdětné.

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého otce v roce 1547 zdědil panství v Bützově. Po smrti svého strýce Jindřicha V. Meklenburského (1503–1552) se stal panovníkem celého Meklenburska. Oldřich se 17. února 1555 ujal vlády se starším bratrem Janem Albertem I. (1525–1576) a usídlil se na hradě v Güstrowě. V roce 1556 si vládu rozdělili. Oldřich vládl ve východní části Meklenburska se sídlem v Güstrowě, zatímco Jan Albert vládl v západní části Meklenburska se sídlem ve Zvěřínu. Po smrti svého bratra († 1576) se stal poručníkem jeho dětí a vychovával je. Mezi nimi i synovce a svého nástupce Jana VII. (Jan Albert II., 1576–1592).

Oldřich byl velice vzdělaný a moderní princ. Vládl přísně, ale spravedlivě své zemi, biskupství a soudnictví. Při nástupu k vládě slíbil nápravu, na které houževnatě pracoval. Většina jeho slibů se mu podařila splnit. Zrevidoval velmi pečlivě luteránský církevní řád, který platil až do zániku monarchie. Byl silně věřícím luteránem a viděl pevnou shodu Písma Svatého s vírou. Byl však proti tomu, aby náboženští fanatici všech vyznání vyvolávali spory. On hledal omezení sporů v diskuzi a pro diskuzi vyhradil místo v kostele. Stal se jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších meklenburských knížat. Odlužil své panství a po smrti zanechal 200.000 zlatých.

Oldřich se podílel na vědecké výměně názorů s astronomem Tychem Brahe (1546–1601) a luteránským teologem Davidem Chytraeusem (1530–1600). V roce 1594, jako velitel císařské armády Dolního Saska, zorganizoval finanční a vojenskou pomoc proti tureckému vpádu. Ve sporu mezi dánským králem Frederikem II., který byl jeho zeť, a Frederikovými švagry Janem, vévodou v Šlesvicko-Holštýnsko-Hadarslevenu a jeho bratrem Adolfem, vévodou z Holštýnu-Gottorpu, sloužil Oldřich jako prostředník. Se všemi měl velice dobré vztahy a spory dovedl urovnat. Jeho vnuk, který dostal při křtu jméno na počest dědečka Oldřich Dánský (1578–1624), poslední šlesvický biskup, se stal jeho nástupcem v diecézi Zvěřín.

Oldřich III. Meklenburský byl pohřben za měsíc po své smrti 14. dubna 1603 v katedrále v Güstrowě. Podle kronikářů to byl nejvýpravnější a nejslavnější pohřeb, který se v Güstrowě uskutečnil. Monumentální náhrobek pro Oldřicha a jeho 1. manželku Alžbětu Dánskou vytvořil sochař Filip Brandin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]