Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
hesensko-kasselská lankraběnka
Amalie Elisabeth von Hanau-Münzenberg, Portrait als junge Frau.jpg
Sňatek 1619
Manžel Vilém V. Hesensko-Kasselský
Narození 29. ledna 1602
Hanau
Úmrtí 8. srpna 1651 (49 let)
Kassel
Potomci Anežka Hesensko-Kasselská
Mořic Hesensko-Kasselský
Alžběta Hesensko-Kasselská
Vilém Hesensko-Kasselský
Emílie Hesensko-Kasselská
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
Šarlota Hesensko-Kasselská
Filip Hesensko-Kasselský
Adolf Hesensko-Kasselský
Karel Hesensko-Kasselský
Alžběta Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská
Rod Hanau
Otec Filip Ludvík II. z Hanau-Münzenbergu
Matka Kateřina Belgica Nasavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu (29. ledna 16028. srpna 1651) byla sňatkem lankraběnka a regentka Hesensko-Kasselska.

Narodila se jako dcera Filipa Ludvíka II. z Hanau-Münzenberg a Kateřiny Belgicy Nasavské. V roce 1619 se provdala za Viléma V. Hesensko-Kasselského. V letech 1637 až 1650 byla během Třicetileté války regentkou za jejich nezletilého syna Viléma VI.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Její matka byla dcerou Viléma I. Oranžského, který v 16. století vedl válku proti Habsburkům za nezávislost Nizozemí. Přes matčiny četné sourozence byla spřízněná s mnoha šlechtickými rody Evropy. Mezi nimi i Wittelsbachové zaměření na reformu, kde Amálie chvíli žila se svou tetou, Luisou Julianou Oranžskou, manželkou Fridricha IV. Falckého, v Heidelbergu. Po smrti svého otce v roce 1612 se vrátila do Hanau. Později zůstala na dlouhou dobu u příbuzných v Nizozemí.

V roce 1617 přijel do Hanau Albrecht Jan Smiřický požádat Amálii o ruku. Vzhledem k tomu, že se to dříve neprojednávalo a že status a hodnost českého aristokratického titulu nebyl v Hanau jasný, způsobilo to určité zmatky. Albrecht byl protestant a jeden z nejbohatších českých majitelů půdy. A tak se zasnoubili. Albrecht byl později jedním z českých pánů pražské defenestrace, kteří vyhodili císařova zástupce z okna, což byl počátek třicetileté války. Albrecht byl jedním z kandidátu na českou korunu. Zemřel však ještě před porážkou zimního krále Fridricha Falckého. Mezi Amálií Alžbětou a jeho dědici se rozhořely spory o jeho dědictví, skončily však po zabavení majetku Habsburky v roce 1621.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Amálie Alžběta se v roce 1619 provdala za budoucího lankraběte Viléma V. Hesensko-Kasselského. Po abdikaci svého otce Mořice v roce 1627 se stal Vilém vládcem Hessensko-Kasselska.

Ve Třicetileté válce bojoval Vilém na straně protestantů. Po úspěch císařských a španělských vojsk proti Švédsku v roce 1634 v bitvě u Nördlingenu, ztratil svého nejmocnějšího spojence. Stále byl jedním ze tří vládců, kteří odmítli Pražský mír (1635) a spojil se s Francouzi. V dalším průběhu války osvobodil 13. června 1636 město Hanau z obléhání císařských jednotek. Později byl však poražen císařskými jednotkami a musel se vzdal svých majetků ve Frísku. Vilém a Amálie Alžběta museli své dcery Amálii, Šarlotu a Alžbětu zanechat v Kasselu. Znovu Amálie Alžběta spatřila své dcery o tři roky později. Vilém V. 21. září 1637 v Leeru ve Frísku zemřel. Jeho žena se stala regentkou za jejich nezletilého syna, Viléma VI. Nejdůležitějším nástrojem moci, který zanechal své manželce, byla dobře vedená armáda.

Regentství[editovat | editovat zdroj]

Nástupcem Viléma V. byl jeho osmiletý syn Vilém VI. Do roku 1650 za něj vládla Amálie Alžběta. Ukázala se být energickou a zkušenou regentkou. I přes zoufalou situaci v roce 1637 se jí podařilo nejen lankrabství pro syna zachovat, ale také upevnit.

Třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Jako regentka pokračovala Amálie Alžběta stejně jako její manžel ve spojenectví s Francií. Zachovala si hodnotnou armádu, kterou jí manžel zanechal. Souhlasila s císařem s příměřím, ale v letech 1639 až 1640 přijala nabídku na spojenectví od kardinála Richelieu a vévody Bernarda Sasko-Výmarského, a tak přerušila dohodu s císařem. Šikovnou spojeneckou politikou se Hesensko-Kasselsko opět stalo vedoucí silou německého protestantského tábora.

V Horním Hesensku znovu zahájila konflikt proti svým příbuzným. Právními znaleckými posudky prokázala, že smlouva z roku 1627 byla nezávazná. 6. března 1645 pochodovali kasselští vojáci do Horního Hesenska. To byl začátek "Hesenské války". Armáda lankraběte Jiřího II. Hesensko-Darmstadtského byla poražena zkušenými útočníky.

Vestfálský mír[editovat | editovat zdroj]

Mírová smlouva mezi oběma částmi Hesenska byla potvrzena v roce 1648 Vestfálským mírem. Hesensko-Kasselsko obdrželo čtvrtinu Horního Hesenska. Podporováno Švédskem a Francií, obdrželo Hesensko-Kasselsko pro svou armádu 20 000 mužů jako kompetenci zaplacení půl milionu tolarů. Opatství Hersfeld a části schaumburského hrabství se také stalo součástí Hesensko-Kasselska.

Až donedávna se předpokládalo, že Amálie Alžběta byla jednou z hnacích sil v náročných mírových jednáních, požadující rovnocenné uznání reformovaného vyznání jako luteránů a římských katolíků. Nedávný výzkum ukázal, že regentka byla více zaměřena na zájmy Hesensko-Kasselska.

Amálie Alžběta zemřela 8. srpna 1651.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Anežka Hesensko-Kasselská (1620-1621)
  • Mořic Hesensko-Kasselský(1621-1621)
  • Alžběta Hesensko-Kasselská (1623-1624)
  • Vilém Hesensko-Kasselský (1625-1626)
  • Emílie Hesensko-Kasselská (1626-1693)
  • Vilém VI. Hesensko-Kasselský (1629-1663)
  • Šarlota Hesensko-Kasselská (1627-1686)
  • Filip Hesensko-Kasselský (1630-1638)
  • Adolf Hesensko-Kasselský (1631-1632)
  • Karel Hesensko-Kasselský (1633-1635)
  • Alžběta Hesensko-Kasselská (1634-1688)
  • Luisa Hesensko-Kasselská (1636-1638)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Amalie Elisabeth of Hanau-Münzenberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Amalie Elisabeth von Hanau-Münzenberg ve Wikimedia Commons

hesensko-kasselská lankraběnka
Předchůdce:
Juliána Nasavsko-Dillenburská
16271637
Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
Nástupce:
Hedvika Žofie Braniborská