Maria Falcká, vévodkyně ze Södermanlandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Princezna Maria
Vévodkyně ze Södermanlandu
Portrét
Narození24. července 1561
Heidelberg
Úmrtí29. července 1589 (ve věku 28 let)
Eskilstuna
Sňatek11. května 1579
ManželPrinc Karel, vévoda ze Södermanlandu
PotomciPrincezna Markéta
Princezna Alžběta
Princ Ludvík
Kateřina, falcká hraběnka z Kleeburgu
Princ Gustav
Princezna Maria
RodWittelsbachové
OtecLudvík VI., falcký kurfiřt
MatkaAlžběta Hesenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Princezna Maria a její linie dynastie Vasovců byla pohřbena v katedrále Strängnäs.

Maria Falcká (24. července 1561 - 29. července 1589), také známá jako Anna Maria, byla švédská princezna a sňatkem vévodkyně ze Södermanlandu, první manželka budoucího krále Karla IX. Švédského. Zemřela než se stal králem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Maria se narodila v Heidelbergu Ludvíku VI., falckému kurfiřtovi, a Alžbětě Hesenské. V dubnu 1578 švédský princ Karel, vévoda ze Södermanlandu, navštívil její rodné město Heidelberg a požádal o její ruku. Maria byla vychována jako horlivá luteránka a její náboženství a výchova podle zásad augsburského vyznání byly jedním z důvodů, proč si ji zarytý protestant Karel vybral. Mluvila také latinsky. Její otec přijal nabídku k sňatku pod podmínkou, že jí bude zajištěno právo praktikovat svou víru ve Švédsku, kde tehdy vládl Karlův bratr Jan III., který byl známý svými katolickými sympatiemi. Svatba se konala v Heidelbergu 11. května 1579. Poté ho následovala do Švédska, kde žili v jeho vévodství v Södermanlandu. V červenci opustili Německo a v září 1579 Maria přijala přísahu věrnosti od poddaných na svých věnných pozemcích Gripsholm, Tynnelsö a Rävsnäs, městě Strängnäs s farnostmi Åkers, Selebo a Daga a také Överenhörna a Ytterenhörna.

Neexistuje žádný Mariin portrét. Byla popisována jako krásná, jemná a diplomatická, ale také nemocná. Její manželství s Karlem IX. Švédským bylo popisováno jako šťastné. Její klid byl prý opakem divokého temperamentu jejího manžela. Maria prý Karla ovlivňovala, zasahovala ve prospěch prosebníků a žádala ho, aby projevil milosrdenství. Dokud to její těhotenství umožňovalo, doprovázela ho po vévodství. Maria zůstala angažovanou luteránkou; v dopisech otci vyjádřila svou nespokojenost s šířením kalvinismu v Simmernu a v roce 1585 ho požádala, aby jí poslal luterského kazatele. Má se za to, že ovlivnila Karla, aby přijal ještě silnější proluteránský politický názor.

Maria porodila šest dětí, ale jen jedno přežilo déle než několik let. Ona sama zemřela v paláci Eskilstuna po dlouhé nemoci v roce 1589 a byla pohřbena v katedrále Strängnäs. Pozdější zkoumání jejích ostatků ukázalo, že byla malá, křehká brunetka.

Vévoda Karel ji prý velmi oplakával. Je po ní pojmenováno město Mariestad založené v roce 1583 a královský statek Marieholm.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Markéta Alžběta (24. září 1580 – 26. srpna 1585)
  2. Alžběta Sabina (12. března 1582 – 6. července 1585)
  3. Ludvík (17. března – 26. května 1583)
  4. Kateřina (10. listopadu 1584 – 13. prosince 1638)
  5. Gustav (12. června – 4. prosince 1587)
  6. Maria (18. prosince 1588 – 24. dubna 1589)

Předkové[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jan I., falcký hrabě ze Simmernu
 
 
Jan II., falcký hrabě ze Simmernu
 
 
 
 
 
 
Jana Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Bedřich III., falcký kurfiřt
 
 
 
 
 
 
Kryštof I., markrabě bádensko-bádenský
 
 
Beatrice Bádenská
 
 
 
 
 
 
Otýlie Katzenelnbogenská
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Bedřich I., markrabě braniborsko-ansbachský
 
 
Kazimír, markrabě braniborsko-kulmbachský
 
 
 
 
 
 
Žofie Jagellonská
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
 
 
 
 
Albrecht IV. Bavorský
 
 
Zuzana Bavorská
 
 
 
 
 
 
Kunhuta Rakouská
 
Maria Falcko-Simmernská
 
 
 
 
 
Ludvík II., landkrabě dolnohesenský
 
 
Vilém II., landkrabě hesenský
 
 
 
 
 
 
Matylda Württembersko-Urachská
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
Anna Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Saský
 
 
Jiří, vévoda saský
 
 
 
 
 
 
Zdenka Česká
 
 
Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
Barbora Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Habsburská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria of the Palatinate, Duchess of Södermanland na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vévodkyně ze Södermanlandu
Předchůdce:
Ingeborg Norská
15791589
Marie Falcká
Nástupce:
Kristina Holštýnsko-Gottorpská