Marie Braniborsko-Kulmbašská

Marie Braniborsko-Kulmbašská
	falcká kurfiřtka
Doba vlády	1559–1567
Narození	14. října 1519; Ansbach
Úmrtí	31. října 1567 (ve věku 48 let); Heidelberg
Sňatek	21. října 1537
Manžel	Fridrich III. Falcký
Potomci	Alberta Falcká; Ludvík VI. Falcký; Alžběta Simmernsko-Sponheimská; Heřman Ludvík Falcký; Jan Kazimír Falcko-Simmernský; Dorotea Zuzana Simmernská; Albrecht Falcký; Anna Alžběta Falcká; Kryštof Falcký; Karel Falcký; Kunhuta Jakobea Falcká
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Kazimír Braniborsko-Bayreuthský
Matka	Zuzana Bavorská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Braniborsko-Kulmbašská (14. října 1519, Ansbach – 31. října 1567, Heidelberg) byla braniborsko-kulmbašskou princeznou a sňatkem falckou kurfiřtkou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila jako nejstarší dítě markraběte Kazimíra Braniborsko-Kulmbašského a jeho manželky Zuzany Bavorské, dcery vévody Albrechta IV. Bavorského. Po otcově smrti vyrůstala u svého luteránského strýce Jiřího Fridricha.

V osmnácti letech se Marie 21. října 1537 v Kreuznachu provdala za Fridricha Simmernského, pozdějšího falckého kurfiřta. Manželství bylo šťastné. Marie, která je popisována jako inteligentní a pobožná, ovlivnila svého katolického manžela k protestantismu. V roce 1546 Fridrich nakonec přijal luteránskou víru a převzal správu franckých území svého švagra, markraběte Albrechta Alcibiadese. Protože jejich rodina žila v chudších poměrech, Marie se opakovaně obracela ke svému strýci Albrechtovi Braniborsko-Ansbašskému o finanční pomoc.

Po smrti Mariina nevlastního otce Oty Jindřicha v roce 1559 se její manžel stal falckým kurfiřtem. Jako kurfiřtka byla úzce zapojena do vládních záležitostí, ačkoli Fridrich netoleroval žádné její přímé zasahování. Měla vliv na náboženské otázky a jako silná luteránka byla rozhodným protivníkem zwingliánů.

Poslední roky života trpěla kurfiřtka dnou a po většinu času byla upoutána na lůžko.

Marie Braniborsko-Kulmbašská zemřela 31. října 1567 a byla pohřbena v kapli svatého Ducha v Heidelbergu.

Její manžel se později znovu oženil s Amálií z Neuenahru.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Z 30 let trvajícího šťastného manželství se narodilo jedenáct dětí:

Alberta Falcká (1538–1553)
Ludvík VI. Falcký (1539–1583) ⚭ 1560 Alžběta Hesenská (1539–1582); ⚭ 1583 Anna Východofríská (1562–1621)
Alžběta Simmernsko-Sponheimská (1540–1594) ⚭ 1558 Jan Fridrich II. Saský (1529–1595)
Heřman Ludvík Falcký (1541–1556)
Jan Kazimír Falcko-Simmernský (1543–1592) ⚭ 1570 Alžběta Saská (1552–1590)
Dorotea Zuzana Simmernská (1544–1592) ⚭ 1560 vévoda Jan Vilém Sasko-Výmarský (1530–1573)
Albrecht Falcký (1546–1547)
Anna Alžběta Falcká (1549–1609) ⚭ 1569 Filip II. Hesensko-Rheinfelský (1541–1583)
Kryštof Falcký
Karel Falcký (1552–1555)
Kunhuta Jakobea Falcká (1556–1606) ⚭ 1580 Jan VI. Nasavsko-Dillenburský (1636–1606)