Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
pruská princezna
Princezna Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská, 1773
Princezna Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská, 1773
Sňatek27. září 1755
ManželAugust Ferdinand Pruský
Úplné jménoAnna Alžběta Luisa
Narození22. dubna 1738
Schwedt
Úmrtí10. února 1820 (81 let)
Berlín
PohřbenaBerlínská katedrála
PotomciFrederika Alžběta Pruská
Fridrich Jindřich Pruský
Luisa Pruská
Jindřich Fridrich Pruský
Ludvík Ferdinand Pruský
Fridrich Pavel Pruský
August Pruský
DynastieHohenzollernové
OtecFridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
MatkaŽofie Dorota Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (22. dubna 1738, Schwedt – 10. února 1820, Berlín) byla pruskou princeznou. Narodila se jako dcera markraběte Fridricha Viléma Braniborsko-Schwedtského a jeho manželky, princezny Žofie Doroty Pruské.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Anna Alžběta Luisa byla jedním z pěti dětí markraběte Fridricha Viléma Braniborsko-Schwedtského a Žofie Doroty Pruské. Mezi její sourozence patřila württemberská vévodkyně Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a hesensko-kasselská lantkraběnka Filipína Braniborsko-Schwedtská.

Její otec byl synem markraběte Filipa Viléma Braniborsko-Schwedtského a princezny Jany Šarloty Anhaltsko-Desavské.

Matka se narodila jako dcera pruského krále Fridricha Viléma I. a Žofie Doroty Hannoverské. Přes matku tak byla Anna Alžběta Luisa neteří pruského krále Fridricha Velikého.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. září 1755 se Anna Alžběta na zámku Charlottenburg v Berlíně provdala za svého strýce prince Augusta Ferdinanda Pruského, mladšího bratra své matky. Byl o osm let starší než Anna Alžběta a narodil se jako nejmladší syn pruského krále Fridricha Viléma I. a Žofie Doroty Hannoverské, dcery britského krále Jiřího I.

Pár měl spolu sedm dětí:

Biologickým otcem její dcery Luisy narozené v roce 1770 mohl být hrabě Friedrich Wilhelm Carl von Schmettau. Luisa byla popisována jako krásná, vtipná a milá. Švédská princezna Hedvika Alžběta Šarlota ji v době své návštěvy v roce 1798 popsala takto: "Odpoledne jsme navštívili princeznu, která žila v Bellevue na předměstí Berlína. Je to malá vila, velmi vhodná pro soukromou osobu, ale ne pro členku královského rodu. Přijetí zde bylo docela odlišné od toho u mé tety. Ferdinandova manželka byla ujatá, bylo zřejmé, že na nás chce zapůsobit. Byla jsem samozřejmě zdvořilá, ale poté, co jsem si všimla, že nasadila povýšený tón a že mě chce uvést do rozpaků, odpověděla jsem stejným způsobem a ukázala stejnou povýšenost. Princezna už není mladá, je jistě krásná, vypadá jako aristokratická Francouzka, ale ne jako princezna, protože na ní není nic královského. Nemyslím si, že je příliš chytrá, ale příjemně se s ní konverzuje a je docela sebevědomá."

Anna Alžběta Luisa byla jedním z několika členů královské rodiny, kteří zůstali po během francouzské okupace v roce 1806 v Berlíně. Zatímco většina královské rodiny odešla, údajně kvůli kritice Napoleona, kterou vyjádřili, a členové královského dvora je buď následovali nebo odjeli na své statky, Anna Alžběta Luisa s manželem a princeznou Vilemínou Hesensko-Kasselskou, údajně kvůli "jejich vysokému věku", v Berlíně zůstali, spolu s princeznou Augustou Pruskou, která byla tou dobou těhotná.

Jeden návštěvník ji v roce 1813–14 okomentoval slovy: "Nikdy jsem neviděl tak formální, upjatou a nepříjemnou starou ženu - vieille cour outree, a vyděsila mě k smrti. Byl jsem rád, že jsem se dostal pryč".

Konec života[editovat | editovat zdroj]

V Berlíně zemřel 2. května 1813 její manžel August Ferdinand a Anna Alžběta Luisa ovdověla. Ona sama zemřela o necelých sedm let později, 10. února 1820 v Berlíně a byla pohřbena v Berlínské katedrále.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Hedvika Sasko-Lauenburská
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jan Kazimír Anhaltsko-Desavská
 
 
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Anežka Hesensko-Kasselská
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Frederik Hendrik Oranžský
 
 
Henrietta Kateřina Oranžská
 
 
 
 
 
 
Amálie zu Solms-Braunfels
 
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Henrietta Oranžská
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Sasko-Lauenburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Anna Elisabeth Louise of Brandenburg-Schwedt na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]