Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Princezna pruská a Sasko-výmarsko-eisenašská
Portrét
Marie v roce 1843
Úplné jménoMarie Luisa Alexandrina
Narození3. února 1808
Výmar, Sasko-výmarské vévodství
Úmrtí18. ledna 1877 (ve věku 68 let)
Berlín, Pruské království
PohřbenaSs. Peter and Paul, Wannsee
Sňatek26. května 1827
ManželKarel Pruský
PotomciFridrich Karel Pruský
Luisa Pruská
Anna Pruská
DynastieWettinové
OtecKarel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
MatkaMarie Pavlovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (3. února 1808 Výmar18. ledna 1877 Berlín) byla rodem princezna pruská a sňatkem i princezna sasko-výmarsko-eisenašská.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mariina matka Marie Pavlovna
Mariina mladší sestra Augusta Sasko-Výmarská

Rodina a dětství[editovat | editovat zdroj]

Portrét Marie

Marie se narodila 3. února 1808 se Výmaru do rodiny Karla Fridricha a jeho manželky Marie Pavlovny. Jejími prarodiči z matčiny strany byli tedy Pavel I. Ruský a jeho manželka Žofie Dorota Württemberská, z otcovy strany pak Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský a Luisa Hesensko-Darmstadtská. Mariin otec byl charakteristický svojí uzavřenou povahou a také svojí láskou ke knihám a básním. Naopak její matka byla podle Johanna Wolfganga von Goethe jednou z nejvýznamnějších žen své doby. Marie, společně se sestrou Augustou, budoucí císařovnou, získaly komplexní vzdělání, zaměřené především na dvorní etiketu. Obě též měli lekce malování od dvorního malíře Louise Seidlera a lekce hudební výchovy od kapelníka Johanna Nepomuka Hummela. Obě sestry i s bratrem Karlem Alexandrem vyrůstali na dvoře ve Výmaru, jenž byl považován za jeden z nejvíce liberální v Německu. Dvůr byl velice oblíbený i díky přispění Mariiny prababičky Anny Amálie, která podporovala umění.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Když bylo Marii šestnáct let, roku 1824, poprvé se setkala se svým budoucím manželem Karlem Pruským. Stalo se tak ve Frankfurtu nad Mohanem. Karel byl třetím synem Fridricha Viléma III. Pruského a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Rodina nejdříve cestovala do Ruska, kde se měly obě sestry seznámil s Mikulášem a jeho manželkou Šarlotou Pruskou. Poté spěchali do Frankfurtu, aby přivítali Karla, který se dostavil i se svým bratrem Vilémem I. Ten byl v té době bláznivě zamilovaný do Elizy Radziwiłłovny.

Králi Fridrichu Vilému III. se zalíbil nápad na sňatek Marie a syna Karla a hned kontaktoval dvory ve Výmaru a Petrohradu. Odpovědi z obou stran přišly brzy: obě s kladným výsledkem. Avšak později začala Šarlota Pruská, která byla tehdy u moci, prosazovat návrh, aby si starší dcera Maria vzala staršího Viléma, nikoliv Karla. Sám Vilém se taktéž vyjádřil, že Marii má radši než Augustu. Fridrich Vilém III. se ale rozhodl ignorovat jak ruskou královskou rodinu, tak city svých synů. Nakonec tedy byl dojednán sňatek Karla a Marie. Problém ale stále byl s Augustou, která si Viléma chtěla vzít, ten ale miloval Elizu. Marie Pavlovna se snažila o to, aby se se svojí milou Vilém oženil a tak, kvůli morganatického sňatku, vypadl z následnictví, čímž by zajistila starší dceři Marii post císařovny. To se ale nakonec nepodařilo s Vilém se pod nátlakem otce oženil s Augustou, mladší sestrou Marie. Celé jednání o sňatcích trvalo přes dva roky a skončilo sňatkem Marie a Karla dne 26. května 1827. Eliza Radziwiłłovna zemřela roku 1834 na tuberkulózu. Svatba proběhla v Charlottenburgu. O deset měsíců později se narodil první Mariin potomek: Fridrich Karel Pruský. Samotné manželství Mariiny sestry Augusty a Karlova bratra Viléma nebylo šťastné.

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

Karel, jakožto mladší sourozenec bratra Viléma, musel být přítomen u dvora. Po sňatku Viléma a Augusty spolu ale páry začaly soupeřit; Marie a Augusta ve špercích a parukách, Karel a Vilém na lovech a v šermu. Především Karel byl známý svojí nenávistí k ostatním šlechticům ze dvora, kteří na něj pohlíželi jako na člověka s nižším postavením. Roku 1829 se pár i se svým synem a novorozenou dcerou přestěhoval do Wilhelmplatz, berlínské rezidence.

Dne 7. prosince 1865 jmenoval Vilém Marii Sasko-Výmarsko-Eisenašskou královskou plukovnicí 1. vestfálského pěšího pluku. Stalo se tak následkem úspěchů Marie během Dánsko-německé války.

Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská zemřela ve věku osmašedesáti let 18. ledna 1877 v Berlíně. Její manžel Karel ji přežil ještě o několik let a nechal jí vystavět hrobku pod kostelem sv. Petra a Pavla nedaleko jezera Wannsee. V lednu 1883 zde byl pohřben vedle ní.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství Karla a Marie vzešly tři děti:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hannau-Lichtenbergu
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Petr III. Ruský
 
 
 
 
 
 
Anna Petrovna
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
 
 
 
 
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Marie of Saxe-Weimar-Eisenach (1808–1877) na anglické Wikipedii.

  1. Johann the Younger - wizg40.htm. www.hansdenyngre.dk [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  2. a b Johann the Younger - wizg27.htm. www.hansdenyngre.dk [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ESCHENBURG, Harald. Die polnische Prinzessin: Elisa Radziwill:die Jugendliebe Kaiser Wilhelms I. Stuttgart: [s.n.], 1986. ISBN 3-87203-015-9. 
  • VON ISENBURG, Karl Prinz. Stammtafeln zur Geschichte der europäischen Staaten. Marburg: [s.n.], 1953. 
  • PAKULA, Hannah. An Uncommon Woman. New York: Simon and Schuster, 1997. 704 s. ISBN 0-684-84216-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]