Karel Pruský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Pruský
Portrét
Narození 29. června 1801
Zámek Charlottenburg
Úmrtí 21. ledna 1883 (ve věku 81 let)
Berlín
Pohřben Ss. Peter and Paul, Wannsee
Potomci Fridrich Karel Pruský, Anna Pruská a Marie Luise Anna von Preußen
Otec Fridrich Vilém III.
Matka Luisa Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Karel Alexandr Pruský (Friedrich Carl Alexander von Preußen; 29. června 1801 - 21. ledna 1883) byl pruský princ, mladší syn pruského krále Fridricha Viléma III. Po většinu svého dospělého života sloužil jako pruský generál a stal se prvním Herrenmeisterem (velmistrem) Řádu johanitů (braniborské bailivy) po jeho obnovení jako rytířského řádu. Ještě častěji bývá připomínán jako mecenáš umění a pro své rozsáhlé sbírky umění a brnění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Princ Karel vstoupil do pruské armády v roce 1811 ve věku deseti let v hodnosti poručíka gardového pluku. V roce 1819 se stal členem pruské Státní rady (Staatsrat). Roku 1820 se stal majorem v prvním pluku pěší gardy. V roce 1822 se stal plukovníkem 12. pěšího pluku a roku 1824 byl povýšen na generálmajora. V roce 1830 velel 2. gardové divizi. Dále byl v roce 1832 povýšen na generálporučíka a v roce 1844 na generála pěchoty. Působil jako generální inspektor (1848) a jako hlavní zbrojmistr (Generalfeldzeugmeister) a velitel dělostřelectva (1854).

Dále Karel sloužil jako guvernér Mohuče v letech 1864 až 1866. V roce 1852 se stal velmistrem obnoveného řádu johanitů (braniborské bailivy).

26. května 1827 se Karel v Charlottenburgu oženil s princeznou Marií ze Sasko-Výmarsko-Eisenašskou, dcerou velkovévody Karla Friedricha a jeho manželky Marie Pavlovny. Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů, ale bylo šťastné. O dva roky později, v roce 1829, se Mariina mladší sestra Augusta provdala za Karlova staršího bratra Viléma, budoucího císaře.

Karel a Marie měli tři děti:

obraz název Narození Smrt Poznámky
Friedrich Carl.JPG Fridrich Karel Pruský 20. března 1828 15. června 1885 Choť princezna Maria Anna Anhaltsko-Desavská; otec Louisy Markéty Pruské, vévodkyně z Connaughtu a Strathearnu
Luise Landgräfin von Hessen Philippsthal Barchfeld.jpg Marie Louisa Anna Pruská 1. března 1829 10. května 1901 Choť Alexis Hessensko-Philippsthalsko-Barchfeldský
Anna by Winterhalter.jpg Marie Anna Frederika Pruská 17. května 1836 12. června 1918 Choť Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský

Rodina žila na berlínské třídě Wilhelmstrasse, naproti rezidenci německého kancléře Otto von Bismarcka. Ve svém paláci nashromáždila velké bohatství, zejména mnoho uměleckých pokladů. Karel byl také sběratelem vzácných zbraní a vytrvale získával a sbíral nože, meče, dýky, pušky, pistole a revolvery z mnoha různých zemí a časových období.

Předkové[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
August Vilém Pruský
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albert II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
Karel Pruský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián Karel Reinhard z Leiningen-Dachsburg-Falkenburg
 
 
Marie Luisa Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wilhelm Moritz Freiherr von Bissing: Sein Ideal war der absolut regierte Staat. Prinz Carl von Preußen und der Berliner Hof. In: Der Bär von Berlin (Jahrbuch des Vereins für die Geschichte Berlins), Band 25, Berlin 1976.
  • Klaus-Werner Haupt: Prinz Carl von Preußen und der Traum von Italien. In: Okzident & Orient. Die Faszination des Orients im langen 19. Jahrhundert. Weimarer Verlagsgesellschaft / Imprint des Verlagshauses Römerweg Wiesbaden 2015, S. 103–115. ISBN 978-3-7374-0220-0
  • Malve Gräfin Rothkirch: Prinz Carl von Preußen. Kenner und Beschützer des Schönen. 1801–1883. Biblio-Verlag, Osnabrück 1981.
  • Kurt von Priesdorff: Soldatisches Führertum. Band 4. Hanseatische Verlagsanstalt, o. O. [Hamburg], o. J. [1937], Šablona:DNB, S. 468–471, Nr. 1395.
  • Gustav von Glasenapp: Militärische Biographien des Offizier-Corps der Preussischen Armee. Berlin 1868, S. 8

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Charles of Prussia na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]