Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
| Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | |
|---|---|
| sasko-výmarská a sasko-eisenašská vévodkyně sasko-výmarská a sasko-eisenašská regentka | |
 Anna Amálie (Angelica Kauffmanová, 1788/89) | |
| Narození | 24. října 1739 Wolfenbüttel |
| Úmrtí | 10. dubna 1807 (67 let) Výmar |
| Sňatek | 16. března 1756 |
| Manžel | Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský |
| Potomci | Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský Fridrich Ferdinand Konstantin Sasko-Výmarsko-Eisenašský |
| Dynastie | Welfové |
| Otec | Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
| Matka | Filipína Šarlota Pruská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (24. října 1739, Wolfenbüttel – 10. dubna 1807, Výmar) byla německá princezna a hudební skladatelka. Sňatkem se stala sasko-výmarsko-eisenašskou vévodkyní a v letech 1758 až 1775 byla také sasko-výmarskou a sasko-eisenašskou regentkou. Svůj dvůr a jeho okolí přeměnila na nejvlivnější kulturní centrum Německa.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Narodila se ve Wolfenbüttelu jako dcera Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského a princezny Filipíny Šarloty Pruské. Jejími prarodiči z matčiny strany byli pruský král Fridrich Vilém I. a dcera britského krále Žofie Dorotea Hannoverská.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
16. března 1756 se Anna Amálie v Braunschweigu provdala za Arnošta Augusta II. Sasko-Výmarsko-Eisenašského. Arnošt August zemřel v roce 1758 a zanechal po sobě nezletilého nástupce, jejich staršího syna Karla Augusta.
Regentství[editovat | editovat zdroj]
Během nezletilosti Karla Augusta vládla jeho matka Anna Amálie. Přesto, že právě probíhala Sedmiletá válka, podařilo se jí zlepšit postavení vévodství. Když Karel August v roce 1775 dosáhl plnoletosti, sama odešla z politické scény.
Kulturní role[editovat | editovat zdroj]
Jako patronka umění a literatury přitahovala do Výmaru mnohé významné muže z Německa, včetně Johanna Gottfrieda Herdera, Johanna Wolfganga von Goethe, Friedricha Schillera a divadelní společnost Abela Seylera. Když se Anně Amálii podařilo podmanit si Seylerovu společnost, byl to "extrémně šťastný tah. Seylerova společnost byla v té době nejlepší německou divadelní společností." Amalia von Helvig byla později také součástí jejího dvora. Jako vychovatele pro své syny si najala Christopha Martina Wielanda, básníka a překladatele děl Williama Shakespeara. Založila také Knihovnu Vévodkyně Anny Amálie. Vévodkyně byla oceněna v Goetheově díle pod názvem Zum Andenken der Fürstin Anna-Amalia.
Anna Amálie byla vynikající skladatelkou. Mezi její významné práce patří symfonie pro dva hoboje, dvě flétny, dvoje housle a kontrabas (1765), tripartitní oratorium (1768), opera zvaná Erwin und Elmire (1776), založená na Goetheově textu, a divertimento pro klavír, klarinet, violu a violoncello (kolem 1780).
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Anna Amalia of Brunswick-Wolfenbüttel na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská na Wikimedia Commons
| sasko-výmarská a sasko-eisenašská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská |
1756–1758 Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
Nástupce: Luisa Hesensko-Darmstadtská |
