Alžběta Žofie Meklenburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Žofie Meklenburská
Brunšvicko-lüneburská vévodkyně
Brunšvicko-wolfenbüttelská kněžna
Elisabeth Sophie of Mecklenburg.jpg
ManželAugust Brunšvicko-Lüneburský
Narození20. srpna 1613
Güstrow
Úmrtí12. července 1676
PotomciFerdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský
Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
DynastieMeklenburská dynastie
OtecJan Albrecht II. Meklenburský
MatkaMarkéta Alžběta Meklenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Žofie Meklenburská (20. srpna 1613, Güstrow – 12. července 1676) byla brunšvicko-lüneburskou vévodkyní, německou básnířkou a skladatelkou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejstarší dcera meklenburského vévody Jana Albrechta II. a jeho první manželky Markéty Alžběty Meklenburské.

Učit se hudbě začala Alžběta na dvoře svého otce, kde byl orchestr známý pro používání skvělých anglických hudebníků jako byl William Brade. Když jejich dvůr v roce 1628 ohrožovala třicetiletá válka, odstěhovala se rodina do Kasselu, který mě také silnou hudební tradici. V roce 1635 se asi dvaadvacetiletá princezna stala třetí manželkou o třicet čtyři let staršího učeného brunšvicko-lüneburského vévody Augusta. Za asi třicet let manželství Alžběta Žofie porodila dvě děti:

Alžběta Žofie byla pověřena organizací dvorního orchestru a občas úzce spolupracovala s Heinrichem Schützem, který byl v roce 1655 jmenován kapelníkem. Možná s ním spolupracovala na áriích v jeho Theatralische neue Vorstellung von der Maria Magdalena.

Většina skladeb Alžběty Žofie jsou hymny nebo zbožné árie. Některé z nich byly v letech 1651 a 1667 publikovány. Ten vytištěný v roce 1651, Vinetum evangelicum, Evangelischer Weinberg, je považován za první hudbu vydanou ženou v Německu. Hrála také hlavní roli při pořádání velkých dvorních zábav, včetně maškarád, divadelních her a baletů, ke kterým občas psala libreta a hudbu. Její další zapojení do těchto zábav je nejasné. Dvě z jejích dramatických děl přežily: Friedens Sieg (1642, Braunschweig) a Glückwünschende Freudensdarstellung (Lüneburg, 1652).

Její nevlastní dcera Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská vynikala jako překladatelka a pisovatelka.

Alžběta Žofie ovdověla 17. září 1666. Svého manžela přežila o necelých deset let a zemřela 12. července 1676 ve věku 62 let.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Albrecht VII. Meklenburský
 
 
Jan Albrecht I. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Anna Braniborská
 
 
Jan VII. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
 
 
Anna Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Dánská
 
 
Jan Albrecht II. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Žofie Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Kristýna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
Alžběta Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
Albrecht VII. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Kryštof Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Jáchym I. Nestor Braniborský
 
 
Anna Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Markéta Alžběta Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Erik Johansson Vasa
 
 
Gustav I. Vasa
 
 
 
 
 
 
Cecílie Månsdotter
 
 
Alžběta Švédská
 
 
 
 
 
 
Erik Abrahamsson Leijonhufvud
 
 
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud
 
 
 
 
 
 
Ebba Eriksdotter Vasa
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Elisabeth Sophie of Mecklenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Brunšvicko-lüneburská vévodkyně
Brunšvicko-wolfenbüttelská kněžna
Předchůdce:
Anna Žofie Braniborská
16351666
Alžběta Žofie Meklenburská
Nástupce:
Kristýna Alžběta z Barby-Mühlingenu